Řím.
V arménské koleji v Římě zasedá od včerejška stálá rada synodu arménské církve. 16. března pak začne shromáždění celého patriarchálního synodu, které potrvá do pondělí (20. března).
Arménských křesťanů je v současnosti na světě více než 7 milionů. Nejvíce jich žije v Arménské republice, která před 15-ti lety získala nezávislost. Mnoho Arménů je ale také v Rusku, v Gruzii, na Blízkém Východě, v Evropě i v Americe.
Arménských katolíků je kolem šesti set tisíc. Mají 7 diecézí na Blízkém východě a další tři v Paříži, v Buenos Aires a v New Yorku. Pracuje v nich přes sto kněží (119) a 89 řeholních sester. Odhaduje se, že dvě třetiny arménských katolíků žije v zemích bývalého Sovětského Svazu, z toho v Arménii 200 tisíc.
Arménský národ je vůbec nejstarším křesťanským národem světa. Přijal křest už v roce 301. Po Chalcedonském koncilu (r. 451) se arménská církev oddělila od Říma i Byzance kvůli kristologickým sporům. Až do pozdního středověku se ovšem mnoho představitelů arménské církve hlásilo k plné jednotě se zbytkem křesťanského světa.
V polovině 18. století (1942) papež Benedikt XIV. jmenoval katolického patriarchu Arménů. Už o sto let dříve (v roce 1630) vznikla katolická arménská diecéze ve Lvově. Při genocidě Arménů v Turecku v roce 1915 zahynulo kolem 80-ti tisíc arménských katolíků, z toho přes 50 řeholnic (53), více než 100 kněží (111), 8 biskupů, včetně bl. Ignáce Malojana, blahořečeného před pěti lety. Arménští katolíci vedou ekumenický dialog s Apoštolskou arménskou církví. Velmi pozitivně k němu přispěly nedávné oslavy tisícího sedmistého výročí křtu Arménie.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
