Varšava.
Diplomatická akademie polského ministerstva zahraničních věcí a nadace "Polsko v Evropě" uspořádaly včera, 18. listopadu, konferenci na téma "Jan Pavel II. ? vize mezinárodního pořádku".
"Hlavní zásada mezinárodní politiky Vatikánu za pontifikátu Jana Pavla II. zní: Předmětem politiky nejsou státy, ale člověk," poznamenal předseda nadace "Polsko v Evropě", Zygmunt Skórzyňski. Diplomacie Jana Pavla II. je diskrétní, inteligentní, ale rozhodná. Papež bystře pozoruje skutečnost a umí předvídat budoucnost, což mnozí považují za prorocké schopnosti, vyjádřil své přesvědčení Skórzyňski.
"Už vidím, jak se budou historici hádat o Jana Pavla II. tak, jako se nyní hádají např. o Napoleona," tvrdí prof. Jerzy Kłoczowski, ředitel Institutu Východní Evropy. Papež spojuje tendence, které jsou považovány za protichůdné: "tradici s její novou interpretací," podotkl historik.
Na nezvyklý způsob spojení "svobody a spravedlnosti", které obvykle rozděluje politické spektrum na pravici a levici, poukázal v postojích Jana Pavla II. redaktor měsíčníku Znak Janusz Poniewierski. Papež podle něho považuje jedno i druhé za pilíře, na kterých spočívá mezinárodní pořádek.
Jan Pavel II. přistupuje k politice jako hlava celé církve a nejen Státu Vatikán, zdůraznil prof. Piotr Mazurkiewicz z varšavské University kardinála Wyszyňského. V takovém významu těžko mluvit o zahraniční politice, protože církev je obecná. Těžko mluvit o Janu Pavlu II. jako o politikovi, vysvětlil P. Mazurkiewicz. To proto, že naše myšlení o politice vychází z Machiavelliho, který učí, jak využívat vlivu pro vlastní dobro. Jan Pavel II. pokračuje v aristotelské tradici a považuje politiku za část etiky, za starost o společné dobro. Diplomacie současného papeže však není podřízena evangelizaci, zdůraznil. Charakterizuje ji pohled na politické otázky z teologické perspektivy.
(RaVat)
odeslat článek
vytisknout článek
