Rádio Vaticana

Vatikán. První ze tří týdnů Biskupského synodu skončil. 30 hodin diskusí vyplnila šestiminutová vystoupení synodních otců a první setkání v malých skupinách. Komentátoři si všímají, že zatímco médiím vládla ?horká témata?, jako otázky ženatých kněží, svaté přijímání pro rozvedené nebo pro politiky podporující zákony, které jsou v rozporu s učením církve, příspěvky synodních otců se často týkaly témat daleko méně dramatických. V návaznosti na pracovní dokument se hovořilo například o nedostatečném počtu kněží, o různých způsobech udělování svatého přijímání, o službě nemocným, překladech liturgických textů, o kněžském celibátu, o rozporech mezi životem a vírou, o reálné přítomnosti Krista v Eucharistii, nebo o významu eucharistické adorace.

Na dnešní 10. generální kongregaci se dostalo ke slovu 22 synodních otců. Předseda biskupské konference Irska, arcibiskup Seán Brady se zaměřil na roli dobře připravené homilie, která v okamžicích napětí a konfliktů často přispívá k jejich utišení nebo dokonce zažehnání.
Brazilský kardinál Claudio Hummes zdůraznil naléhavou potřebu misijní práce církve. Jako arcibiskup ze Sao Paulo představil statistiky vykazující pravidelný úbytek katolíků v Brazílii, zatímco před 14-ti lety představovali katolíci 83 procent společnosti, dnes jich je 67 procent. Značně k tomu přispěli protestantští misionáři, kterých je dvakrát víc než katolických kněží.
Biskup Amédée Grab, předseda Rady konference evropských episkopátů a kardinál Walter Kasper mluvili o Eucharistii v kontextu ekumenického dialogu.
Předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů připomněl pravidla, která dovolují nekatolickým křesťanům účast na některých svátostech.

Včera dopoledne předsedal osmé generální kongregaci mexický kardinál Juan Sandoval Iňíguez, arcibiskup z Guadalajary. Vystoupilo na ní 22 synodních otců, mezi nimi také reprezentant České republiky, královéhradecký biskup Dominik Duka. Jeho příspěvek citujeme v plném znění:

Zakoušíme-li život církve ve slavení eucharistie, nemůžeme očekávat, že to bude ?zkušenost bez napětí? (hladká zkušenost). Neexistuje život bez napětí. Mnozí z nás jsou přesvědčeni, že existuje ?tridentská liturgie? a ?liturgie po 2. Vatikánském koncilu?. Ale tak tomu není. Existují rozličné liturgie a vždycky byl liturgický rozvoj. Potřebujeme vysoké ocenění a respekt vůči liturgii Východních církví, ale také pro nový rozvoj ?latinské liturgie?.
Když se vyvíjela byzantská liturgie, sáhlo se k císařskému dvornímu ceremonielu, aby se vzdala čest Kristu, ale zároveň aby se uchovala věrnost tajemství Božího Syna. V tomto smyslu musí být možné různé způsoby uctívání Krista v Asii, Africe nebo v Evropě. Rozdíl mezi latinskou a byzantskou liturgií je větší než mezi ?tridentským ritem? a ?liturgií ze Zaire?.
Studium dějin liturgie a svátostí dodává odvahu také novému liturgickému jednání. Nesmí jít pouze o to, být poslušen doslovnému znění rubrik. Potřebujeme také ocenění pro hluboký smysl, který je v liturgii a z ní vyrůstá.

Třináct dalších příspěvků bylo předneseno při včerejším odpoledním zasedání, na které přišel Svatý otec až v závěru. Synodní otcové se dotkly řady témat: hovořilo se o účasti věřících na slavení Eucharistie, o postavě biskupa jako prvního mystagoga, který uvádí Lid Boží do liturgie, nebo o důležité roli Bohoslužby slova.
Kněžskou formaci zvolil za své téma kardinál Zenon Grocholewski, prefekt Kongregace pro katolickou výchovu. Biskup z filipínského Imus, Luis Antonio Tagle, podal svědectví o křesťanských společenstvích hladovějících po Eucharistii, k níž nemají přístup kvůli nedostatku kněží. Požádal zároveň synod, aby se tímto tématem vážně zabýval.
Biskup z Burundi, Gervais Banshimiyubusa, hovořil o tragických událostech posledních let, ve kterých se eucharistická slavnost stala nejen privilegovaným okamžikem křesťanské komunity, ale také povzbuzení ke smíření. Díky Eucharistii církev v Burundi objevila křesťanskou dimensi utrpení.

(job)