Nuova pagina 1
555. Kdy se vzdávají Bohu díky?
Církev vzdává Bohu díky neustále, především slavením eucharistie,
v níž nám Kristus dává účast na svém díkučinění Otci. Každá událost se tedy pro
křesťana stává důvodem k díkučinění.
556. Co to je modlitba chvály?
Chvála je způsob modlitby, v níž se mnohem bezprostředněji
uznává, že Bůh je Bohem. Je naprosto nezištná: opěvuje Boha pro něho samého a
vzdává mu slávu protože je.
Druhá kapitola
Tradice modlitby
557. Jak důležitá je tradice ve vztahu k modlitbě?
V církvi učí Duch svatý Boží děti modlit se prostřednictvím živé
tradice. Vždyť modlitba se neomezuje na spontánní projev vnitřního popudu, nýbrž
zahrnuje kontemplaci, studium a pochopení duchovních skutečností, které se
zakoušejí.
K pramenům modlitby
558. Jaké jsou prameny křesťanské modlitby?
Jsou to: Boží slovo, jež nám dává ?nesmírně cenné poznání?
Krista (Fil 3,8); liturgie církve, jež hlásá, aktualizuje a sdílí
tajemství spásy; teologální ctnosti, každodenní situace, protože
v nich se můžeme setkat s Bohem.
?Miluji Tě, Pane, a prosím Tě o jedinou milost, abych Tě věčně
miloval. Můj Bože, nemůže-li můj jazyk každou chvíli opakovat, že Tě miluji,
chci, aby Ti to opakovalo mé srdce při každém výdechu?
(sv. Jan Maria Vianney).
Cesta modlitby
559. Existují v církvi různé cesty modlitby?
V životě církve existují četné cesty modlitby, spojené
s rozmanitými historickými, společenskými a kulturními souvislostmi. Je to věcí
učitelského úřadu rozlišit, zda jsou věrné apoštolské tradici a pastýřů a
katechetů vysvětlit smysl, který je vždy zaměřen na Ježíše Krista.
560. Jaká je cesta naší modlitby?
Cestou naší modlitby je Kristus, protože se jí obracíme k Bohu
našemu Otci, ale dospěje až k němu pouze jestliže se aspoň zahrnutě modlíme ve
jménu Ježíše. Jeho lidství je totiž jediná cesta, kterou nás Duch svatý učí
modlit se k našemu Otci. Proto liturgické modlitby končí formulí ?skrze našeho
Pána Ježíše Krista?.
561. Jakou má úlohu v modlitbě Duch svatý?
Protože Duch svatý je niterným Učitelem křesťanské modlitby a ?my
ani nevíme, oč se máme vlastně modlit? (Řím 8,26), církev nás vybízí, abychom ho
vzývali a naléhavě prosili při každé příležitosti: ?Přijď, Duchu svatý!?
562. V čem je křesťanská modlitba mariánská?
Církev se ráda modlí k Marii a s Marií, dokonalou Orantkou (modlící
se ženou) pro její zvláštní spolupráci s působením Duch svatého, aby s Ní
velebila a vzývala Pána. Maria nám totiž ?ukazuje cestu, kterou je Její Syn,
jediný Prostředník.
563. Jak se církev modlí k Marii?
Především ?Zdrávas Maria?, touto modlitbou církev prosí o
přímluvu Panny. Další mariánské modlitby jsou růženec, Akathystois,
Paraclisis, hymny a chvalozpěvy různých křesťanských tradic.
Vůdcové pro modlitbu
564. Jakým způsobem jsou světci vůdcové pro modlitbu?
Svatí jsou našimi vzory modlitby a také je prosíme, aby se
přimlouvali u Nejsvětější Trojice za nás a za celý svět. Jejich přímluva je
nejvyšší služba, kterou prokazují Božímu plánu. Ve společenství svatých se během
dějin církve vyvinuly různé druhy spirituality, které učí žít a praktikovat
modlitbu.
565. Kdo může vychovávat k modlitbě?
Křesťanská rodina je prvním krbem výchovy k modlitbě. Zvláště se
doporučuje každodenní rodinná modlitba, protože je prvním svědectvím modlitby
církve. Katecheze, modlitební skupiny, ?duchovní vedení? jsou školou a pomocí
pro modlitbu.
566. Jaká místa jsou vhodná pro modlitbu?
Modlit se to je možné všude, ale volba vhodného místa napomáhá
modlitbě. Kostel je vlastní místo liturgické modlitby a eucharistické adorace,
?modlitební koutek? doma, klášter, svatyně.
Třetí kapitola
Život modlitby
567. Které jsou tři hlavní chvíle vhodnější pro modlitbu?
Všechny chvíle jsou vhodné pro modlitbu, ale církev předkládá
věřícím rytmy, které mají živit trvalou modlitbu: ranní a večerní modlitbu, před
jídlem a po jídle, liturgii hodin, nedělní eucharistii, svatý růženec, svátky
liturgického roku.
?Je nutné vzpomínat si na Boha častěji než se dýchá?
(sv. Řehoř Naziánský).
568. Jaké jsou výrazy života modlitby?
Křesťanská tradice uchovala tři způsoby, jak vyjádřit a žít
modlitbu: ústní modlitba, rozjímání a kontemplativní modlitba. Jejich společným
rysem je usebranost srdce.
Výrazy modlitby
569. Jak lze charakterizovat ústní modlitbu?
Ústní modlitba připojuje tělo k vnitřní modlitbě srdce. I ta
nejvnitřnější modlitba se nemůže obejít bez ústní modlitby. Každopádně musí vždy
vyvěrat z osobní víry. Ježíš nám dal v modlitbě Otče náš dokonalou
formuli ústní modlitby.
570. Co to je rozjímání?
Rozjímání je modlitební uvažování často na základě Božího slova
v bibli. Uvádí do činnosti myšlení, představivost, emoce, touhu, aby
prohlubovalo naši víru, obrátilo naše srdce a posílilo naši vůli následovat
Krista. Je to přípravná etapa ke spojení s Pánem v lásce.
571. Co to je kontemplativní modlitba?
Kontemplativní modlitba je prostý pohled na Boha v mlčení a
lásce. Je to Boží dar, chvíle víry, během níž orant (modlící se osoba) hledá
Krista, oddává se láskyplné vůli Otce a usebírá své bytí pod vlivem Ducha
svatého. Svatá Terezie z Avily ji definuje důvěrný vztah přátelství, ?v němž
často člověk mezi čtyřma očima hovoří s Bohem, o němž ví, že je jím milován?.
Zápas modlitby
572. Proč je modlitba zápasem?
Modlitba je darem milosti, ale vždycky předpokládá rozhodnou
odpověď z naší strany, protože kdo se modlí bojuje proti sobě, prostředí a
především proti Pokušiteli, který dělá všechno, aby ho odvrátil od modlitby.
Zápas v modlitbě je neoddělitelný od pokroku v duchovním životě. Člověk se
modlí, jak žije, protože žije, jak se modlí.
573. Jaké jsou námitky proti modlitbě?
Kromě nesprávných pojetí mnozí si myslí, že nemají čas na
modlitbu nebo že je zbytečné se modlit. Ti, kdo se modlí mohou zmalomyslnět
tváří v tvář těžkostem a zdánlivým neúspěchům. K překonání těchto překážek je
nutná pokora, důvěra a vytrvalost.
574. Jaké jsou obtíže modlitby?
Roztržitost
je obvyklá obtíž naší modlitby. Odvádí pozornost od Boha a může také odhalit, na
čem lpíme. Naše srdce se tedy musí pokorně vrátit k Pánu. Modlitba je často
ohrožována vyprahlostí, jejíž překonání umožňuje ve víře přilnout k Pánu
také bez pociťovaného zakoušení. Omrzelost je jedna forma duchovní
lenosti, způsobená zeslabením bdělosti a a nedostatečnou bdělostí srdce.
575. Jak máme posilovat svou synovskou důvěru?
Synovská důvěra je vystavována zkoušce, když si myslíme, že jsme
nebyli vyslyšeni. Musíme se ptát, zda je Bůh pro nás Otec, jehož vůli se snažíme
plnit, nebo pouhý prostředek, abychom dosáhli toho, co chceme? Spojí-li se naše
modlitba s Ježíšovou, víme, že On nám dá mnohem více než je ten či onen dar:
dostáváme Ducha svatého, který proměňuje naše srdce.
576. Je možné modlit se v každé chvíli?
Modlit se je vždycky možné, protože čas křesťana je časem
vzkříšeného Krista, který ?zůstává s námi po všechny dny? (Mt 28,20). Modlitba a
křesťanský život jsou proto neoddělitelné.
?Je možné i na trhu nebo během osamělé procházky konat častou
a vroucí modlitbu. Je to možné i ve vaší prodejně, ať už kupujete nebo prodáváte
nebo také když vaříte? (sv. Jan Zlatoústý).
577. Co to je modlitba Ježíšovy Hodiny?
Nazývá se Ježíšova ? velekněžská modlitba? při Poslední večeři.
Ježíš, Velekněz Nové úmluvy, se obrací ke svému Otci, když nadešla hodina jeho
?přechodu? (jeho Paschy) k Němu, hodina jeho oběti.
Druhý díl
Modlitba Páně: ?Otče
náš?
Otče náš
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
578. Jaký je původ modlitby Otče náš?
Ježíš nás naučil tuto nenahraditelnou, křesťanskou modlitbu, Otče
náš, jednoho dne, když ho jeden učedník viděl, jak se modlí, a požádal ho: ?Nauč
nás modlit se? (Lk 11,1). Liturgická tradice církve vždy používala text sv.
Matouše (Mt 6,9-13).
?Souhrn celého
evangelia?
579. Jaké je místo modlitby Otče náš v Písmu svatém?
Otče náš
je ?souhrn celého evangelia? (Tertullián), ?nejdokonalejší modlitba? (sv. Tomáš
Akvinský). Je umístněn v ohnisku Horského kázání (Mt 5-7) a znovu zachycuje ve
formě modlitby podstatný obsah evangelia.
580. Proč je nazýván ?modlitbou Páně??
Otče náš
se nazývá ?modlitbou Páně?, protože jí nás naučil sám Pán Ježíš.
581. Jaké místo zaujímá Otče náš v modlitbě církve?
Je to modlitba církve ?par excellence? (po výtce). Otče náš je
?předán? při křtu a biřmování, aby se dalo najevo nové zrození k božskému životu
Božích dětí. Eucharistie odhaluje jeho plný smysl, protože jeho prosby, mající
již od nynějška základ v tajemství spásy, budou plně vyslyšeny při příchodu
Pána. Otče náš je doplňující část liturgie hodin.
?Otče náš, jenž jsi
na nebesích?
582. Proč se můžeme ?odvážit přiblížit se k Otci s plnou
důvěrou??
Protože Ježíš, náš Vykupitel, nás uvádí před tvář Otce, a jeho
Duch z nás dělá syny. Tak se můžeme modlit Otče náš s prostou a synovskou
důvěrou, s radostnou jistotou a pokornou smělostí, s jistotou, že jsme milováni
a vyslyšeni.
583. Jak je to možné vzývat Boha jako ?Otce??
Můžeme vzývat ?Otce?, protože Boží Syn se stal člověkem a zjevil
nám Ho a jeho Duch nám Ho dal poznat. Vzývání Otce nám dává vstoupit do jeho
tajemství se stále novým úžasem a vzbuzuje v nás touhu, abychom jednali jako
synové. Modlitbou Páně si tedy uvědomujeme, že jsme synové Otce v Synu.
584. Proč říkáme Otče ?náš??
?Náš? vyjadřuje zcela nový vztah k Bohu. Protože je Otcem
?našeho? Pána Ježíše Krista, klaníme se Mu a oslavujeme Ho se Synem a Duchem.
Jsme v Kristu ?jeho? lid a on je ?naším? Bohem, nyní i navěky. Říkáme totiž Otče
?náš?, protože Kristova církev je společenství velkého množství bratří, kteří
mají ?jedno srdce a jednu duši? (Sk 4,32).
585. S jakým duchem společenství a poslání prosíme Boha ?našeho?
Otce?
Protože modlit se k ?našemu? Otci je společné dobro pokřtěných,
ti pociťují naléhavou výzvu, aby se podíleli na Ježíšově modlitbě za jednotu
jeho učedníků. Modlit se ?Otče náš?, to konečně znamená, modlit se za všechny
lidi a za celé lidstvo, aby všichni poznali jediného a pravého Boha a byli
spojeni v jedno.
586. Co znamená výraz, ?jenž jsi na nebesích??
Tento biblický výraz neoznačuje místo, nýbrž způsob bytí: Bůh je
za hranicemi všeho a nade vším. Označuje velebnost, svatost Boha a také jeho
přítomnost v srdci spravedlivých. Nebe nebo dům Otce, je pravá vlast, do níž
směřujeme v naději, zatímco jsme ještě na zemi. Již v ní žijeme ?skrytí
s Kristem v Bohu? (Kol 3,3).
Sedm proseb
587. Jak je složena modlitba Páně?
Obsahuje sedm proseb k Bohu Otci. První tři, více teologální, nás
vedou k Němu, pro jeho slávu: je to totiž věcí lásky myslet především na toho,
kdo nás miluje. Doporučuji, oč máme zvláště prosit: posvěcení jeho Jména,
příchod jeho Království a plnění jeho Vůle. Poslední čtyři přednášejí Otci
milosrdenství naši nouzi a naše očekávání. Prosí ho, aby nás živil, aby nám
odpustil, aby nás posiloval v pokušení a osvobodil od Zlého.
588. První prosba: ?Posvěť se jméno tvé? je chvála?
Světit jméno Boha je především chvála, která uznává, že Bůh je
Svatý. Vždyť Bůh zjevil své svaté Jméno Mojžíšovi a chtěl, aby mu byl lid
zasvěcen jako svatý národ, v němž přebývá.
589. Jak je posvěceno jméno Boha v nás a ve světě?
Posvěcovat jméno Boha, který chce, abychom byli ?před ním svatí a
neposkvrnění v lásce? (Ef 1,4) je toužit, aby křestní zasvěcení oživovalo celý
náš život. Nadto to znamená prosit naším životem a modlitbou, aby každý člověk
poznával a dobrořečil jménu Boha.
590. Oč prosí církev, když se modlí: ?Přijď království Tvé??
Církev snažně prosí o konečný příchod Božího království skrze
příchod Krista ve slávě. Avšak církev také prosí, aby Boží království rostlo už
nyní skrze posvěcování lidí v Duchu a díky jejich nasazení ve službě
spravedlnosti a pokoje podle blahoslavenství. Tato prosba je volání Ducha a
Nevěsty: ?Přijď, Pane Ježíši!? (Zj 22,20).
591. Proč máme prosit: ?Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi??
Je vůlí Otce, aby ?se všichni lidé spasili? (1 Tim 2,3). Kvůli
tomu Ježíš přišel: dokonale splnil spásonosnou vůli Otce. My prosíme Boha Otce,
aby spojil naši vůli s vůlí svého Syna, podle příkladu nejsvětější Panny Marie a
svatých. Prosíme, aby se jeho láskyplný plán plně uskutečnil na zemi jako již
v nebi. Pomocí modlitby můžeme ?rozeznat, co je Boží vůle? (Řím 12,2) a
dosáhnout ?vytrvalosti konat ji? (Žid 10,36).
592. Jaký je prvotní smysl prosby: ?Chléb náš vezdejší dej nám
dnes??
Když prosíme se synovskou odevzdaností Božích dětí o každodenní
nutnou potravu, abychom se všichni uživili, uznáváme, jak je Bůh náš Otec dobrý
daleko víc než jakékoliv dobro. Prosíme také o milost, abychom dokázali jednat
tak, aby spravedlnost a sdílení (dober, majetku) umožnilo, že hojnost u jedněch
vyrovná nouzi druhých.
593. Jaký je smysl prosby: ?Chléb náš vezdejší dej nám dnes??
Protože ?člověk nežije pouze z chleba, ale z každého slova, které
vychází z Božích úst? (Mt 4,4), tato prosba se týká stejně hladu po Božím
slově i po Kristově těle, které přijímáme v eucharistii, jakož
i hladu po Duchu svatém. Prosíme ho s naprostou důvěrou pro dnešek, Boží
dnes, a to je nám dáváno především v eucharistii, jež předjímá hostinu
v království, které přijde.
594. Proč říkáme: ?Odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme
našim viníkům??
Prosíme-li Boha Otce, aby nám odpustil, uznáváme, že jsme před
ním hříšníci. Ale zároveň vyznáváme jeho milosrdenství, protože v jeho Synu a
skrze svátosti ?dostáváme vykoupení a odpuštění hříchů? (Kol 1,14). Naše prosba
však bude vyslyšena pouze pod podmínkou, že jsme my nejprve odpustili.
595. Jak je možné odpuštění?
Milosrdenství proniká do našeho srdce jen tehdy, umíme-li
odpustit i svým nepřátelům. A tedy i když se to člověku zdá nemožné splnit tento
požadavek, srdce, jež se nabídne Duchu svatému, může jako Kristus milovat až do
krajnosti, přeměnit zranění na soucit, přeměnit urážku na přímluvu. Odpuštění se
podílí na Božím milosrdenství a je vrcholem křesťanské modlitby.
596. Co to znamená: ?Neuveď nás do pokušení??
Prosíme Boha Otce, aby nás nenechal samotné a na pospas pokušení.
Prosíme Ducha, abychom uměli rozlišovat mezi zkouškou, která dává růst
v dobru, a pokušením, jež vede ke hříchu a ke smrti, a na druhé straně
mezi být pokoušeni a souhlasit s pokušením. Tato prosba nás
spojuje s Ježíšem, který přemohl pokušení svou modlitbou. Ta pobízí milost
bdělosti a vytrvání až do konce.
597. Proč končíme prosbou: ?ale zbav nás od Zlého??
Zlo označuje osobu satana, který se staví proti Bohu; on je
?svůdce celé země? (Zj 12,9). Vítězství nad ďáblem již dosáhl Kristus. Ale my
prosíme, aby osvobodil lidskou rodinu od satana a jeho skutků. Prosíme také o
cenný dar míru a o milost vytrvalého očekávání Kristova příchodu, který nás
definitivně osvobodí od Zlého ducha.
598. Co znamená závěrečné Amen?
?Pak na konci modlitby řekni: Amen, a tím Amen, které znamená ?Ať
je tak! či Staň se? podpisuješ všechno, co obsahuje modlitba, které nás naučil
Bůh?
(sv. Cyril Jeruzalémský).
Překlad dokončen
13.7.2005 - Řím
A M D G