Nový portál Vatikánského rozhlasu

Czenstochowa. Polsko bdí na modlitbách: Biskupská konference rodné země Jana Pavla II. v tiskovém prohlášení uvádí veliký zájem, se kterým všichni občané prožívají tento dramatický moment. Také polští muslimové ? jak uvádí předseda polské muslimské komunity, Tomasz Miskiewicz ? se modlí za papeže v rámci svých pátečních setkání. Poslechněme pomocného biskupa Czenstochowé, Jana Watrobu, který řekl pro náš rozhlas:

Odp.: Jsme v Czenstochowé, kde je Mariánská svatyně na Jasné hoře. Ve Svatyni, především v zázračné kapli, se lidé bez přestání modlí. Je zde velmi mnoho lidí, mnoho poutníků, zvláště mnoho mladých,...

Ot.: Monsignore Watrobo, mnohá poselství papeže, mnohé jeho úvahy, jeho učení ? co z toho vás teď napadá, co by bylo nejblíže mentalitě vašich krajanů?

Odp.: Tady na jasné hoře v Czenstochowé, byl Svatý otec šestkrát a zanechal nám nesmírné bohatství svých myšlenek, svých meditací, svých úvah. Tady v Czenstochowé nám vysvětlil, co znamená bdít, co znamená být blízko Panně Marii... Pamatujeme si každé jeho slovo? Pak vzpomínáme na všechno, co řekl mladým během šestého světového dne mládeže v roce 1991. Vzpomínáme na všechno, co řekl o nemoci, utrpení: je třeba je přijmout spolu s Ježíšem trpícím, ukřižovaným, mrtvým a zmrtvýchvstalým.

Ot.: Monsignore Watrobo, tolik let pontifikátu polského papeže. Zvláštní milost pro vaši zemi z hlediska duchovního, ale také výjimečná stránka dějin? Co byste o tom mohl říci?

Odp.: Celé moje kněžství, 26 let, jsem prožil pod jeho pastoračním a duchovním vedením. Mohu říci, že také já patřím ke generaci Jana Pavla II. jako mnoho dalších kněží, jako mnozí mladí. Patříme k této generaci. Nemohu si představit dějiny bez tohoto papeže. V roce 1978 jsem byl jáhnem v semináři. Vzpomínám si velmi dobře na chvíli jeho zvolení a pak na všechny důsledky této volby, která měla veliký vliv na můj kněžský život, velmi veliký vliv, a která mě hluboce poznamenala.

Ot. Polsko, papežova vlast, vstoupilo do Evropy a začalo tak psát novou kapitolu dějin. Jak Jan Pavel II. doprovodil Polsko při této cestě ke společenství s jinými národy?

Odp. Svým svědectvím. Byl velmi otevřený jiným lidem, jiným hodnotám, vždycky velmi blízký kořenům křesťanství, samotnému Ježíšovu evangeliu, ale otevíral nám nové horizonty, a vybízel všechny k odpovědnosti, tedy křesťanství v Evropě. Vytýčil nám nové směry, nové úkoly, novou oblast, v níž je třeba svědčit a dodal nám velikou odvahu, abychom šli tímto směrem, ke sjednocené Evropě.

(RaVat)