Švýcarsko. Texty k letošnímu Týdnu modliteb za jednotu křesťanů se obsahově inspirují kontemplativním životem ženské monastické komunity v Grandchamp, sídlící ve stejnojmenné nevelké osadě na břehu Neuchâtelského jezera, avšak působící rovněž na jiných místech ve Švýcarsku a Holandsku. V současné době zde zhruba padesátka sester z různých křesťanských církví udržuje věrnost původnímu povolání zakladatelek, tedy modlitbě za smíření mezi křesťany, národy a kulturami.
Společenství v Grandchamp se začalo utvářet ve čtyřicátých letech minulého století z podnětu několika žen z reformovaných církví, mezi nimiž najdeme ženevskou zdravotní sestru (Marguerite de Beaumont) či matku tří dětí, ovdovělou v šestadvaceti letech (Geneviève Micheli), které pořádaly duchovní obnovy, zaměřené na význam ticha a samoty v duchovním životě. Pro vznikající komunitu mělo rozhodující význam několik setkání – mimo jiné s katolickým knězem o. Paulem Couturierem, který patřil mezi průkopníky ekumenismu i Týdne modliteb za jednotu křesťanů, a Rogerem Schützem, budoucím zakladatelem ekumenického společenství z Taizé, jehož pravidla i modlitby grandchampská komunita přijala.
Vatikánský rozhlas hovořil s novicmistrovou komunity v Grandchamp, s. Gesine Rohrbachovou, která se nejprve zamyslela nad tím, jaký význam měla pro její společenství práce na podkladech k ekumenickému týdnu modliteb.
“Ptaly jsme se samy sebe, co toto pozvání znamená a poté jsme dlouze v komunitě přemýšlely, jaké modlitební texty zvolíme a na co položíme důraz. Chtěly jsme zprostředkovat něco z monastického života, který se odehrává v skrytu a jehož středem je modlitba. Vyznačuje se tím, že vlastně všechno plyne z modlitby. Nakonec jsme vše pojaly jako cestu, která vychází z nitra směrem navenek. Výsledkem je osm modlitebních dní, které to dobře ukazují a kde první den začíná osobním Božím povoláním v našich životech, které zaslechla každá sestra z komunity. Totéž ale platí pro každého křesťana. Každý z nás toto povolání jednou slyšel a stal se součástí společenství, které Bůh utváří. Cesta pak pokračuje do církve, do různých církví, až ke stvoření, jak jsme to v osmi modlitebních dnech popsaly. Biblický text o vinném kmeni a ratolestech (Jan 15,1-17), který je letošním tématem modlitebního týdne, je pro naše společenství velice důležitý. Jedná se totiž o spojení s Kristem, které zakládá společenství mezi námi a nese hojné ovoce. Musíme se tedy soustředit na zůstávání v Bohu, nikoli na ovoce. Setrvání v Bohu ale není samoúčelné, protože přináší ovoce i pro lidi mimo naše společenství a pro celý svět.”
Po zhruba tři desetiletí vedla grandchampskou komunitu matka Minke de Vries, která jako první protestantka, roku 1995, napsala meditace ke křížové cestě v římském Koloseu. Z monastického společenství v Grandchamp postupně povstala celá duchovní rodina, do níž náleží “třetí řád jednoty”, Tiers-Ordre de l´Unité, tedy mužové a ženy, kteří své povolání k jednotě naplňují v rodině, farnosti a na pracovišti, a “služebnice jednoty” (Servantes de l´Unité), ženy, které žijí zasvěceným životem ve světě. Jak vypadá vlastní grandchampské společenství dnes?
“Jsme ekumenicky zaměřené společenství, které tvoří padesát sester. Pocházíme z deseti různých zemí a naším společným jazykem je francouzština. Od samého počátku jsme úzce propojeny s komunitou v Taizé, které vznikala zhruba ve stejné době. Přijaly jsme jejich pravidla a modlitební řád, který dnes již bratři nepoužívají, protože mají zpěvy. Na textech k modlitebnímu týdnu je to přímo patrné, protože z pravidel Taizé citujeme. Jisté je, že s touto komunitou sdílíme ekumenické povolání a to se projevuje jak na zmíněných textech, tak na tom, co děláme.”
Co očekáváte od tohoto modlitebního týdne, anebo jaké osobní přání byste vyslovila v souvislosti s jednotou křesťanů?
“V tomto roce prožíváme toto úsilí o jednotu křesťanů velice zvláštně. Během týdne se uskuteční méně setkání, než to bylo dříve běžné. Vyžaduje se tvořivost, abychom se přesto propojili v modlitbě. Přála bych si, abychom v této výjimečné situaci společně naslouchali tomu, jaká je role nás, křesťanů, v této koronavirové době, vyznačující se strachem a nejistotou. Jaké poselství by skrze nás, své vyslance, chtěl Kristus tlumočit? Doufám, že budeme společně pracovat na tom, abychom našli takovou zvěst, která by dodávala odvahu a naději.”
Uzavírá sestra Gesine Rohrbachová z komunity ve švýcarském Grandchamp, kde žije i jedna Češka, sestra Dana Krupová, jak informoval Katolický týdeník. Bližší informace o tomto ekumenickém společenství najdete na jeho webu anebo v textech k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů, které zveřejnila Česká biskupská konference.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
