Buenos Aires. Předposlední den minulého kalendářního roku schválil argentinský senát zákon „o dobrovolném přerušení těhotenství“. Hlasovalo pro něj 38 senátorů, 29 bylo proti. Papežova vlast tak po dvanáctihodinové debatě uzákonila beztrestnost potratu poté, co zákon již dříve prošel poslaneckou sněmovnou. Hlas biskupů, kteří po dlouhé měsíce naléhali na obranu života od početí, a trojí papežovo vyjádření argentinští politikové nevyslyšeli, stejně jako nedbali na vůli obyvatelstva, které se zejména na argentinském venkově jednoznačně staví za život.
Několik hodin po hlasování senátu Argentinská biskupská konference vydala tiskové prohlášení, v němž potvrzuje, že „bude nadále neochvějně a horlivě pracovat ku prospěchu péče o život a v jeho službách“. Biskupové rovněž neskrývají roztrpčení nad „odtažitostí státu od obyvatelstva, které za různých příležitostí život podpořilo“ (foto z manifestace před Senátem, 30.12.2020). „Nepřestaneme se věnovat skutečným prioritám, které v naší zemi vyžadují naléhavou pozornost“, píší dále argentinští biskupové, „a jimiž jsou vzrůstávající chudoba nezletilých, kvůli níž přerušují školní docházku, pandemie hladu, nezaměstnanost, a dramatická situace důchodců“. Obhajoba života za každých okolností, uzavírá prohlášení Argentinské biskupské konference, „nás uschopní k utváření spravedlivého a solidárního státu, který nikoho neodepisuje, nýbrž naopak prosazuje kulturu setkávání“.
Papež František se proti proti navrhovanému zákonu loni na podzim ohradil třemi listy adresovanými do své vlasti. První dva jsou veřejně přístupné – je to jednak dopis, napsaný 22. listopadu ženám, které v buenosaireských chudinských čtvrtích bojují proti legalizaci potratu, a jednak list, určený bývalým argentinským žákům, který otiskla tamní biskupská konference. Papež v tomto rukopisném dopise vysvětluje, že neudržuje písemný styk s politiky a když občas a velice zřídka obdrží dopisy od politických představitelů, soustředí se spíše na pastorační odpověď ve stylu dobrého vychování, aniž by se vměšoval do politických bojů: „Jeden z posledních dopisů předkládal problém potratu a já jsem odpověděl tak, jak to dělám vždycky, včetně posledního knižního rozhovoru: Otázka potratu není prvořadě náboženská, nýbrž lidská, je to otázka lidské etiky předcházející jakékoli náboženské vyznání“, popisuje František a pokračuje: „Navrhuji, aby se zde kladly dva dotazy: 1) Je správné odstranit lidský život, aby se vyřešil nějaký problém? 2) Je správné zjednat si nájemného vraha, aby se problém vyřešil?“ Papež dodává, že se musí usmívat nad rozhořčením lidí, podle kterých se dostatečně důrazně nevyjádřil v argentinské protipotratové kampani, protože právě výše uvedený názor hlásá do celého světa, včetně Argentiny, od chvíle, kdy nastoupil na petrovský stolec.
Třetí a méně známý papežův list přibližuje italský novinář a spisovatel Alver Metalli, který žije v Buenos Aires. Jedná se opětovně o rukopisný list, který František adresoval jednomu z kněží své bývalé diecéze a osobnímu příteli o. Josému Di Paola (známému jako otec Pepe), který je farářem v chudinských čtvrtích. Tento kněz, který koordinuje pastoraci v takzvaných „villas“, tedy buenosaireské periferii, z papežova listu citoval při parlamentní debatě, během které vystoupila rovněž stovka představitelů občanské společnosti – padesát zastánců potratu a padesát odpůrců. A poté označil za pokrytecké tvrzení, že potrat je nezbytnou nutností pro chudé lidi a že zákon se schvaluje kvůli nim. „Stačilo by, kdyby se vládní činitelé postavili do fronty ve zdravotnických zařízeních, aby zjistili, co skutečně chudí lidé a především ženy potřebují. Legalizace potratu připouští jako beztrestné odstranění života, který by vyžadoval ušlechtilejší reakci“, prohlásil o. Di Paola a neopomenul se argentinského prezidenta zeptat, jaké zájmy za schválením potratového zákona stojí. Již před dvěma lety totiž Mezinárodní měnový fond přislíbil velkou půjčku Argentině, pokud provede legalizaci interrupcí.
V citovaném listě papež odkazuje ke svým dvěma předchozím výrokům na téma interrupcí. V únoru 2016 se při návratu z apoštolské cesty do Mexika papež vyjádřil k tomu, zda by potrat nemohl být „menším zlem“ v případě nákazy virem Zika. „Potrat není „menší zlo“. Je to zločin. Znamená to odstranit jednoho člověka, aby se zachránil jiný. Totéž, co dělá mafie. Je to zločin a absolutní zlo“, zdůraznil tehdy František. Zhruba o tři roky později (v dubnu 2019) papež odpovídal na otázky španělského novináře Jordiho Évola. Moderátor populárního diskusního pořadu mimo jiné Františka postavil před drama ženy, která je obětí obchodování s lidmi a otěhotněla při znásilnění. Papež v odpovědi užil obdobných slov: „Chápal bych tuto ženu v jejím zoufalství, avšak nevím, zda jsme oprávněni zničit lidský život, aby se něco vyřešilo. Je legitimní odstranit lidský život k vyřešení problému, a to za pomoci najatého vraha?“, opakoval papež František.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
