Jeruzalém. Izraelský památkový úřad ve spolupráci s Františkánským archeologickým institutem a Ústavem biblických studií zakončil archeologický průzkum v bezprostřední blízkosti Getsemanské zahrady. Nedaleko moderní Baziliky národů (zvané též Smrtelných úzkostí Páně) byla odhalena židovská rituální lázeň a byzantský kostel z doby následující po arabské konkvistě Jeruzaléma (638 po Kr.).
Do Getsemanské zahrady na úpatí Olivové hory se Ježíš odebral k modlitbě po poslední večeři, před Jidášovou zradou, zatčením a ukřižováním. Tato lokalita nedaleho jeruzalémského starého města se záhy stala cílem mnoha poutníků, kteří se ubírali do byzantské baziliky Utrpení Páně. O její novodobou architektonickou podobu se ve dvacátých letech minulého století a za mezinárodní finanční podpory – odtud nové jméno Bazilika národů – postaral italský architekt Barluzzi. K bezpečnému průchodu poutníků z Getsemanské zahrady do baziliky byl vybudován podzemní tunel, který se vyhýbá rušné silnici. Právě při hloubení tunelu došlo k archeologickému nálezu – poblíž baziliky byly odkryty zbytky raně křesťanské kaple, kdežto vyústění tunelu v Getsemanech skrývalo další překvapení: židovskou rituální lázeň z prvního století po Kristu, vysvětluje o. Eugenio Alliata z františkánského Ústavu biblických studií:
„V Getsemanech dosud nikdy nebylo nalezeno nic z Ježíšovy doby. Lázeň byla identifikována díky typické řadě schůdků, které končí v mělké nádrži. Slovo „Getsemany“ v aramejštině znamená „lisovna oleje“ či „místo zpracování oleje“. Během lisování oleje či vína se zbožný Žid, aby zachoval rituální čistotu, musel připravit rituální koupelí v příslušné nádrži. Tento objev je důležitý, neboť zatímco v Jeruzalémě jsou časté archeologické nálezy z doby Heroda Velikého či římských prokurátorů, včetně Pontia Piláta, v Getsemanech, což je místo zmiňované v evangelií, dosud neexistoval nález z této doby“.
Obdobně zajímavý je objev řady objektů, které lze chronologicky umístit do doby arabské nadvlády nad Jeruzalémem. Jejich stáří tedy může dosahovat tisíc až dva tisíce let:
„Jsou to zbytky staveb pocházejících z období následujícím po islámském dobytí Jeruzaléma v roce 638. Vykopávky odhalily křesťanskou kapli s velice dobře zachovanou apsidou, oltářem a řeckým nápisem, který žádá, aby Bůh přijal oběť svého věrného služebníka tak, jako to učinil s obtí Abrahámovou. Biblický patriarcha je považován za vzor věřícího, jehož oběť byla Bohu milá. Kolem kaple se s největší pravděpodobností rozkládal útulek pro poutníky, přicházející do Jeruzaléma, což dosvědčuje trvalou přítomnost křesťanů ve svatém městě i po islámské konkvistě.“
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
