Vatikán. Předseda Papežské akademie pro život ocenil rozhodnutí regionální správy v Toskánsku, které dovoluje nejbližším příbuzným návštěvy u pacientů s nemocí Covid -19. „Doufám, že podobná opatření budou přijata všude. Blízkost lidí, které máme rádi, je projevem milosrdenství,“ řekl arcibiskup Vincenzo Paglia.
Během první vlny pandemie, 15. dubna 2020, se papež František modlil při ranní mši svaté za staré lidi, kteří jsou izolováni v pečovatelských domech a žijí ve strachu z osamělé smrti. Na apel papeže Františka reagovala krajská správa v Toskánsku, která umožnila rodinám navštěvovat nemocné s koronavirem v nemocnicích a pečovatelských zařízeních. „Je to rozhodnutí, které bere v úvahu význam lidské blízkosti v procesu léčení. Je to příklad holistického přístupu k medicíně,“ uvedl P. Guidalberto Bormolini ze sdružení Tutto é vita, který o přijetí tohoto pravidla usiloval dlouhé měsíce.
Jak dodává předseda papežské Akademie pro život, bylo by mimořádně kruté, kdyby společnost díky modernímu lékařství prodlužovala lidský život a zároveň vykazovala tytéž lidi k prožívání dalších let v opuštěnosti a osamělosti. Starost o sebe navzájem je smyslem života, říká arcibiskup Paglia.
„Musíme mít na paměti, že lidé neumírají jenom kvůli koronaviru, ale také kvůli osamělosti a opuštěnosti. Dostal jsem mnoho dopisů – některé také od příbuzných pacientů žijících v církevních pečovatelských zařízeních – a všichni prosí, aby je mohly navštívit jejich rodiny nebo kněží se svátostmi. Jsem přesvědčen, že tato iniciativa potrvá nejen ve vánoční době a že je dílem Prozřetelnosti. Je nepřípustné, že tolik lidí už od března nikoho nemůže přijmout, žijí v osamělosti, jakoby se ocitli na jiné planetě, jsou zbaveni blízkosti svých drahých. Nijak neumenšuji podíl zdravotníků, ale oni zkrátka nemohou zastoupit syna nebo dceru. Copak je možné, aby nemocný rodič nemohl devět měsíců vidět své dítě - nebo přítele? A naopak, jak mohou děti žít pokoji, když nesmějí vidět své nemocné rodiče?“
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
