Stručná a praktická příručka vznikla na žádost členů a konzultorů zmíněné rady s cílem poskytnout katolickým biskupům pomůcku v jejich službě při podporování jednoty křesťanů. Ekumenické vademecum zároveň připomíná 60. výročí založení Papežské rady pro podporu jednoty křesťanů papežem sv. Janem XXIII v roce 1960. Dokument byl schválen papežem Františkem, který na něj odkazuje ve svém dopise k 25. výročí encykliky Ut unum sint (1995), když připomenul, že „služba jednoty je základním aspektem poslání všech biskupů“. Svatý otec doufá, že vademecum poslouží „jako povzbuzení a vodítko při uskutečňování jejich ekumenických povinností“.
Více nám poví P. Jaromír Zádrapa, zodpovídající za dialog s pravoslavnými církvemi vráci zmíněného vatikánského úřadu:
"Vademekum má dvě hlavní části: První se nazývá „Podpora ekumenismu v rámci katolické církve“ a shrnuje požadavky, jimiž se řídí katolická církev při naplňování svého ekumenického poslání. Vademekum zde bere v úvahu diecézní a národní struktury, personál, ekumenickou formaci a zapojení diecézních médií.
Druhá část se zabývá čtyřmi způsoby angažovanosti katolické církve ve vztahu k ostatním křesťanským komunitám: Duchovní ekumenismus je duší ekumenického hnutí (UR 8). Vademekum nabízí způsob, jakým mohou biskupové přivádět k modlitbě, obrácení a svatosti v rámci jednoty křesťanů, a to především důrazem na Písmo svaté, uzdravení minulosti a „ekumenismus krve“. Dialog lásky se zabývá „kulturou setkání“ na úrovni každodenních kontaktů a spolupráce, péčí a prohlubováním vztahů, které křesťané obdrželi ve křtu. Dialog pravdy odkazuje na hledání Boží pravdy, ke kterému se katolíci společně s ostatními křesťany zavazují skrze ekumenický teologický dialog. Dialog života zahrnuje příležitost pro sdílení a spolupráci s jinými křesťany v pastorační péči („pastorační ekumenismus“), ve svědectví víry světu („praktický ekumenismus“) a prostřednictvím kultury („kulturní ekumenismus“).
Tyto pokyny se opírají o Dekret o ekumenismu Druhého vatikánského koncilu, Unitatis redintegratio; o encykliku sv. Jana Pavla II. o ekumenismu, Ut unum sint; taktéž o dva dokumenty Papežské rady pro podporu jednoty křesťanů: o Direktář k provádění ekumenických principů a norem a o Direktář Ekumenického rozměru formace těch, kteří se věnují pastorační službě. V závěru každé části Vademecum podává seznam „praktických doporučení“, shrnujících jednoduchými a jasnými pojmy úkoly a iniciativy, které lze uskutečňovat na místní a regionální úrovni. Příloha nabízí stručný přehled mezinárodních teologických dialogů vedených katolickou církví."
Jak dodal otec Zádrapa, konkrétním projevem vstřícnosti by v našich zemích mohlo být například poskytnutí bohoslužebného prostoru pro komunity ukrajinských pravoslavných věřících. Podle platných směrnic jim mohou být nabídnuty k využití katolické kostely a kaple, s vyjímkou katedrály coby sídla místního biskupa.
odeslat článek
vytisknout článek
