Řím. Potravinová krize vyvolaná pandemickou situací dolehla s velkou silou na mnoho zemí světa. Caritas Internationalis však varuje, že postcovidová vlna hladu teprve udeří. Jejími prvními oběťmi budou děti.
Vatikánský úřad pro integrální lidský rozvoj monitoruje situaci na světě za pomoci systému misijních stanic a farností, které stojí v první linii potravinové pomoci. Z údajů shromážděných tímto úřadem vyplývá, že v minulém roce trpělo chronickou podvýživou 690 milionů lidí. Koronavirus způsobil, že do konce letošního roku vzroste tento počet o dalších 130 milionů. Jednou z hlavních příčin této situace je ztráta práce kvůli koronaviru. V důsledku toho rodiče nejsou schopni pečovat o základní potřeby svých dětí.
“Nejtěžší situace je chudých zemích Asie a subsaharské Afriky,” říká pro Vatikánský rozhlas Michele Prosperi z meziánárodní organizace “Save the Children”.
“Podvýživa je ohromný problém a koronavirus se stal jejím skutečným urychlovačem. Obzvláště dramatická je situace dětí. Až sedmi milionům z nich hrozí do konce roku hlad. Kritickou zónou je Asie, kdy žije polovina hladovějících dětí, a také subsaharská Afrika (jedna čtvrtina všech hladovějících dětí). Odhadujeme, že pandemie uvrhne zanedlouho do hluboké bídy 150 milionů dětí. Důsledkem bídy je samozřejmě podvýživa. Dalším činitelem generování hladu je zamezení přístupu ke vzdělání. 360 milionů dětí nechodí kvůli pandemii do školy a mnozí z nich tak ztratily přístup k jedinému zajištěnému pokrmu během dne.”
Na vlně hladu mají svůj podíl také vleklé konflikty. “Když padají bomby, je těžké bojovat s pandemií. V zemích jako Sýrie, Jemen nebo Irák se skutečným vrahem stává hlad,” zdůrazňuje Michele Prosperi. Poukazuje na význam angažování církve v přinášení potravinové pomoci. Jak říká, mnoho lidí má šanci na přežití jedině díky podpoře získavané od Charity. Proto je také tak důležitá pomoc pravidelných dobrodinců.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
