Vatikán/Štrasburk. Návštěva státního sekretáře Svatého stolce, kard. Pietra Parolina, v Radě Evropy, původně plánovaná na 12. listopad, se obdobně jako jeho nedávné setkání s episkopáty Evropské unie kvůli pandemickým okolnostem uskutečnila formou videokonference. Při schůzce s představiteli této evropské instituce a zástupci sedmačtyřiceti členských zemí, která se konala v souvislosti s padesátým výročím ustavení stálé mise Svatého stolce při Radě Evropy (současným stálým pozorovatelem je o. Marco Ganci), vatikánský státní sekretář předložil “šest pravd prospěšných našemu světadílu i celému světu”.
Rovněž virtuálně pak proběhlo setkání kardinála Parolina s katolickými neziskovými organizacemi, které působí ve Štrasburku, kdežto mše svatá, kterou měl sloužit v místní katedrále, byla zrušena. Návštěva vatikánského státního sekretáře byla původně plánována již na letošní květen. Začátkem ledna hostila štrasburská univerzita třídenní seminář, věnovaný půl století vatikánského diplomatického působení v sídle Rady Evropy, na němž vystoupil arcibiskup Paul Gallagher, sekretář pro vztahy se státy. Při téže příležitosti byla otevřena fotografická výstava dokumentující vztahy Svatého stolce a evropských institucí. Čtvrteční promluvě kardinála Parolina v Radě Evropy předcházel list papeže Františka, zveřejněný 22. října, popisující Františkův sen o Evropě.
První univerzální pravdou, kterou vatikánský státní sekretář jmenoval při svém vystoupení ve Výboru ministrů Rady Evropy, je velkolepost člověka: „Dokud opětovně nepostavíme člověka do středu veškerých svých zájmů a neučiníme ze služby člověku nejdůležitější cíl naší práce, budeme se nadále potýkat s týmiž problémy, ze kterých vyřešíme jen velice málo, protože nám zkrátka bude chybět pravda o člověku”. Druhou pravdou, pokračoval kard. Parolin, je “země, lidský domov, který nenáleží jedinému člověku, nýbrž celému lidstvu”, třetí pravdou pak “služba tajemství člověka, který není pouhým tělem vyžadujícím nasycení, ale též duší, srdcem, rozumem, duchem, povoláním ke společenství, univerzálnímu bratrství a lásce neznající hranice”. “Specifickou aplikaci” tohoto principu vyžaduje kupříkladu otázka migrace či vzdělání a výchovy, upozornil státní sekretář Svatého stolce.
Za čtvrtou univerzální pravdu kard. Parolin označil “konkurenci za vzájemné úcty”, tedy “soutěživost, která zachrání člověka”. Pokud by se na našem světadílu kupříkladu závodilo v co nejširším prosazování míru, mohla by Evropa “toto znamení spravedlnosti ukázat zbytku světa”, poznamenal. Pátá univerzální pravda přísluší slovu, které vyřknou dějiny, neboť “nestačí hlásat pravdu v její správnosti a čirosti, je třeba ji též dokázat na příkladu”. A konečně, šestou pravdou kardinála Parolina je skutečnost, že “jsme se ocitli na téže palubě. Metla koronavirové pandemie ukázala světu jeho konstitutivní křehkost, jeho nepřipravenost nakládat s budoucností, která může být bouřlivá a zkázonosná, a to včetně obětí na lidských životech”. V závěru svého vystoupení v Radě Evropy proto státní sekretář Svatého stolce povzbudil ministry zahraničí či jejich delegáty, aby svou prací utvářeli Evropu, která by “byla domovem každého člověka a kde by se každý člověk cítil doma a považoval se za bratra či sestru všech ostatních”.
(jag)