Vatikán. Svatý otec dnes požehnal sochu Panny Marie, zhotovenou podle zjevení v pařížské Rue du Bac vincentce Kateřině Labouré, od něhož 27. listopadu uplyne 190 let a které připomíná medailka Neposkvrněného početí. V rámci mariánské pouti, kterou v příštích měsících vykonají vincentinská společenství v Itálii, navštívila papeže Františka ve Vatikánu jejich malá delegace, vedená otcem Tomažem Mavričem, generálním představeným Congregatio missionis, Misijní společnosti, tedy lazaristů či vincentinů.
„Doba je velmi smutná. Francii postihne neštěstí a celý svět zachvátí pohromy všeho druhu. Ty však přicházej k tomuto oltáři, z něhož bude plynout milost na všechny lidi, kteří o ni v důvěře a horlivosti budou prosit…stále jsem nad vámi bděla“, řekla Matka Boží mladé řeholnici při jejich prvním dlouhém setkání, v noci z 18. na 19. července 1830. O několik měsíců později, 27. listopadu, držela Panna Maria v rukou malý globus, který symbolizuje lidstvo, a vyzvala Kateřinu Labouré k ražení medailky: „Lidé, kteří ji budou s důvěrou nosit, obdrží velké milosti“, píší vincentini v tiskovém prohlášení, které doprovází dnešní audienci.
„Dnešní svět je hluboce neklidný“, pokračují, „a šíří se nová chudoba, vyostřená pandemií“. V tomto ohledu nabývají na účinnosti slova papeže Františka z poselství ke IV. Světovému dni chudých, který připadne na příští neděli: „Doba, kterou prožíváme, zpochybnila naše mnohé jistoty. Připadáme si chudší a křehčí, protože jsme prožili pocit omezení a restrikci svobod. Ztráta zaměstnání, ztráta nejbližších lidí, absence běžných mezilidských vztahů – to vše nám náhle otevřelo obzory, které jsme už přestávali vnímat. Otřáslo se naše duchovní a materiální bohatství, uvědomili jsme si, že máme strach. Uzavřeni v tichu svých domovů jsme znovu pochopili, jak důležité je soustředit se na podstatu, hledat jednoduchost. Dozrála v nás touha po novém bratrství, které bude schopné vzájemné pomoci a vzájemné úcty”, cituje tiskové prohlášení Petrova nástupce.
V jeho závěru vincentini zdůrazňují, že putováním mariánské sochy by rádi připomenuli, že také dnes nás Nejsvětější Panna volá k oltáři a ujímá se každého člověka, aby nepřevážila malomyslnost. Misijní společnost se k němu inspirovala díky mnohasetletému charismatu, které ji volá „nejenom do jedné farnosti či jediné diecéze, nýbrž do celého světa“.
(jag)