Vatikán/Brazílie. V pojetí papeže Františka se kontemplace pojí s poezií, jak jsme si mohli povšimnout mimo jiné v posynodální exhortaci Querida Amazonia, protkané řadou poetických citací. Svatý otec v tomto textu zmiňuje šestnáct spisovatelů a básníků, většinou známých, “lidových” osobností amazonského regionu (Ana Varela, Jorge Vega Márquez, Alberto Araújo, Ramón Iribertegui, Yana Lucila Lema, Evaristo de Miranda, Juan Carlos Galeano, Javier Yglesias, Mario Vargas Llosa, Euclides de Cunha, Pablo Neruda, Amadeu Thiago de Mello, Vinicius de Moraes, Harald Sioli, Sui Yun, Pedro Casaldaliga).
Jedním z nich je Vinicius de Moraes (1913-1980), brazilský básník, zpěvák, skladatel, textař a diplomat, náruživý v umění i životě (byl devětkrát ženatý). “Jedině poezie svým pokorným hlasem může zachránit tento svět”, cituje papež v exhortaci Querida Amazonia (46) jeho verše, které do italštiny překládal Giuseppe Ungaretti. Moraesovo jméno se objevuje také v nové encyklice Fratelli tutti, tentokrát ve spojitosti se sambou, resp. bossanovou, novým hudebním stylem, který v padesátých letech obletěl svět. Moraesova “Dívka z Ipanemy” (1964) dosáhla světové proslulosti, papeži Františkovi nicméně utkvěla v mysli jeho “Samba požehnání”, nad níž se v deníku Osservatore Romano zamýšlí francouzský filosof a spisovatel Fabrice Hadjadj. Jeho úvahu nazvanou Úvod do sociální poezie najdete ZDE.
(jag)