Itálie. Výzva papeže Františka, aby křesťané poctivě platili daně (Angelus, 18.10.2020), nijak nepřekvapuje italského ekonoma Luigina Bruniho, který bude odborným ředitelem listopadového sympozia „Františkova ekonomika“. V Assisi se na něm ve dnech 19.-21.11. částečně fyzicky a převážně virtuálně sejdou především mladí ekonomové a podnikatelé z celého světa.
Na konferenci, kterou zakončí videoposelství papeže Františka a již přibližují zvláštní webové stránky, se dosud zapsalo dva tisíce zájemců mladších 35 let ze 120 zemí a akreditovalo zhruba tři sta novinářů. Mezi přednášejícími najdeme odborníky mezinárodního věhlasu (laureát Nobelovy ceny za mír, Muhammad Júnus, ekonomové Kate Raworthová, Jeffrey Sachs, Stefano Zamagni, Mauro Magatti, Juan Camilo Cardenas, filosofka Jennifer Nedelsky, ekoložka Vandana Shiva, filosofka a ekonomika s. Cécile Renouard a mnozí další).
Podle Bruniho, profesora politické ekonomie na Papežské univerzitě Lumsa, nelze projekt „Františkovy ekonomiky“ redukovat výlučně na „zelenou ekonomiku“. Jak uvedl pro portál Vatican News, „požaduje se také inkluze chudých lidí, protagonismus mladých a pěstování vnitřního života. Dnes totiž existuje zelená ekonomika, která nevěnuje pozornost sociálním nerovnostem. Františkova ekonomika tudíž není pouze ekologická, (…) protože bratrský vztah k zemi, který by nezahrnoval také bratrství s nejposlednějšími, není celistvý“.
Právě krize bratrství zapříčiňuje rovněž daňové úniky, soudí italský ekonom v rozhovoru pro italský katolický týdeník Famiglia Cristiana. „Co jsou pro křesťana daně?“, zamýšlí se Luigino Bruni. „Jsou příspěvkem. Papež František o nich hovoří také v encyklice Fratelli tutti, která považuje bratrství za jediný princip vztahů k ostatím lidem. Pokud uznáme bratrskou vazbu k ostatním, ujímáme se člověka, který nic nevlastní, a platíme daně. V opačném případě proti daňovým nárokům protestujeme, a vysoké daňové úniky tudíž poukazují na krizi principu bratrství“, říká ekonom a člen Hnutí fokoláre, Luigino Bruni.
(jag)