Vatikán. Papeže Benedikta XVI. těší, že se také letos uskutečnilo setkání jeho bývalých studentů, ačkoli se jej osobně nemohl účastnit, ujistil kard. Kurt Koch v rozhovoru pro německou redakci Vatikánkého rozhlasu. Konference v římském patristickém institutu Augustinianum proběhla minulou sobotu.
Letošní téma, inspirované Janovým evangeliem, znělo: “Pán můj a Bůh můj” (Jan 20,28) a dotazovalo se na Boha za současných okolností. Tato otázka náleží k základním úvahám Ratzingerovy teologie, zdůrazil kard. Koch v úvodním slově, kterým pozdravil zhruba stovku shromážděných, jak někdejších studentů emeritního papeže, tak členů tzv. nového kruhu, tedy teologů zabývajících se jeho myšlenkovým odkazem.
Během symposia vystoupili mimo jiné freiburský teolog Josef Zöhrer, který promoval u profesora Ratzingera a hovořil o jeho vztahu k Božímu slovu v osobním životě. Salcburský teolog Rainer Hangeler se zaměřil na spojitost Panny Marie a církve, které se obě staly adresátkami Zjevení. O skutečných principech Zjevení a životní realitě, počínaje encyklikou Fides et ratio, promluvil kolínský arcibiskup, kard. Rainer Maria Woelki, který se nezdržel kritiky německé synodální cesty. Na pozvání kardinála Kocha vystoupil rovněž prefekt Kongregace pro nauku víry, španělský jezuita kard. Luis Francisco Ladaria Ferrer, který německy pronesl přednášku o základech víry a živé tradici, čímž vlastně podal popis svého pracoviště, jak zaznělo v závěrečné diskusi.
Benedikt XVI. se k sympoziu připojil duchovně, reaguje kardinál Koch na dotaz, jaký význam mají tato setkání pro emeritního papeže:
“Kruh bývalých žáků mu nepochybně leží na srdci, protože to jsou lidé, kteří prohlubují jeho myšlení a teologii a pokračují v nich. Dotazování se na Boha je pro ně ústřední, jak už jsme zaznamenali vloni. Letos jsme se měli soustředit na církevní úřad, ale vzhledem k dění jsme se vrátili k loňskému tématu. Před sympoziem jsem mohl s emeritním papežem mluvit o plánovaném programu, který jej velmi potěšil. Ubezpečil mne, že se na této události niterně podílí.”
Jak se do letošního tématu, tedy dotazování se na Boha začleňuje ekumena, která byla pro profesora, biskupa a později papeže Ratzingera vždy důležitá? Na to švýcarský kardinál odpovídá:
“Uvedl bych zejména promluvu, kterou papež Benedikt pronesl při návštěvě Erfurtu, kde při setkání se zástupci německé evangelické církve poukázal na Lutherovu základní existenciální otázku. Martin Luther se ptal na Boha, na to, jak se dobrat milosrdného Boha. Jak Benedikt XVI. poznamenal, situace člověka se mezitím změnila. Lidé se již v první řadě nedotazují po milosrdném Bohu, protože vnímání hříchu bylo vytlačeno zcela na okraj, ale kladou si otázku po Bohu. Z toho vyvodil, že společnou ekumenickou výzvou je společné ekumenické svědectví o Bohu v dnešní sekularizované společnosti, které by lidem poskytovalo odpověď, potřebnou v jejich životech. Ústřednost dotazování se po Bohu je tedy pro něj elementární ekumenický požadavek. Za druhé zdůrazňuje, že nevěříme v jakéhosi Boha, nýbrž v Boha, který ukázal svou tvář v Ježíši Kristu. Centralita otázky po Bohu – která je kristocentrická – pro něj znamená rozhodující ekumenický problém, a to také a právě v myšlení Martina Luthera“.
Uzavírá předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, kard. Kurt Koch.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
