Švédsko. „Křesťanská společenství se snaží urovnat rostoucí napětí mezi migranty a místním obyvatelstvem. Ve skutečnosti ale mnoho udělat nemohou,“ říká v rozhovoru pro agenturu SIR jáhen Björn Håkonsson. Situace ve Švédsku se v posledních měsících vyhrocuje. Protesty a pouliční půtky vyústily do veřejného pálení Koránu. Co naplat, že třináct křesťanských církví apeluje na svědomí a probuzení tolerance: „Pálit knihy je barbarské a zvláštním způsobem to platí pro knihy považované mnohými za posvátné,“ píší ve společné deklaraci. Podle jáhna z Malmö se situace začíná vymykat z kontrole a hlasy proti migrantům nejsou zdaleka výsadou extrémní pravice.
Velmi bych si přál, abych mohl říci „ne“ – odpovádá Björn Håkonsson na dotaz, zda v jeho městě a zemi existuje problém náboženské netolerance. Jistě, potkal jsem v Malmö mnoho skvělých a tolerantních lidí různých náboženství, dodává. Připojuje ovšem velké „ale“: švédských obyvatel ubývá. "Když jdeš po ulici nebo jedeš autobusem, často máš pocit, že jsi na Blízkém východě nebo na Balkáně. A život jde dál. Ale samozřejmě všichni vědí, že jsou tady také fanatici, kterým jde o podněcování nenávisti. Někteří z nich, jak mi bylo řečeno, jsou sami dobře integrováni do společnosti, ale chtějí sem importovat konflikty z jiných částí světa. Využívají k tomu frustrované mladé lidi, kteří zapalují auta, hází kameny po policistech, dělají problémy.“ Švédský jáhen vypráví také o nárůstu antisemitismu. Jako katolický jáhen se nemusí obávat vyjít na ulici, ale jako ortodoxní Žid by musel být připraven na negativní komentáře – nebo dokonce něco horšího, přiznává Björn Håkonsson.
Problém podle něj spočívá v tom, že Švédsko přijalo od 90 let příliš mnoho migrantů a na jejich integraci nestačí. Dostali peníze i byty, ale nenašli práci. Proto vyrůstá už druhá generace nezaměstnaných, což označuje za bombu s doutnákem. „Pro co žiješ, když nemáš práci? Pro radikální islám, drogy nebo sám pro sebe?“ – říká jáhen z Malmö. Státu podle něj nelze nic vyčítat – udělal pro integraci velmi mnoho. Nabízí jazykové kurzy, zřizuje muslimské vědecké instituce, které dostávají významnou státní podporu. „Jsou tu ale také divné skupiny, které se setkávají po hospodách a nikdo neví, co tam hlásají“.
Na druhé straně narůstá také netolerance mezi rodilými Švédy. Podle jáhna Björna Håkonssona mluví dnes hlasem krajní pravice dokonce i „demokrati“ a levicové strany. Veškeré problémy jsou přičítané imigraci a idealizuje se všechno, co je výlučně švédské. Antimigrační nálady jsou už příliš silné na to, aby je politici mohli ignorovat. K tomu všemu přistupuje problém kriminality. „V Malmö už zpolicietratila kontrolu nad městem, nebo přinejmenším nad některými čtvrtěmi. Narůstá strach, někdy jsou zabíjeni nevinní lidé, dokonce i děti,“ dodává. „Kde je kořen všech těchto problémů? V nezaměstnanosti, ve zmatcích kolem vlastní identity, v rozvolnění rodinných a náboženských hodnot – a morálních norem. Dokud si to švédská společnost neuvědomí, těžko cokoli změnit“ - říká švédský jáhen Björn Håkonsson
(job)