Vatikán. Papež měl dnes dopoledne celkem pět audiencí, čtyři osobní, na nichž přijal kardinála Luise Ladariu, prefekta Konregace pro nauku víry, kardinála Jean-Claude Höllericha, arcibiskupa Lucemburku, kardinála Antonio María Rouco Varelu, emeritního arcibiskupa Madridu, a augsburského biskupa Bertrama Meyera. Nakonec se Svatý otec setkal s padesáti účastníky neziskového projektu Evropské Unie, zaměřeného na problematiku migrace s názvem Momentky od hranic (Snapshots from the Borders), do něhož je zapojeno čtrnáct evropských zemí. Smyslem projektu není poskytování charitativní pomoci, nýbrž senzibilizace lidí a institucí v evropských zemích, aby byla podávána lidštější a koordinovanější odpověď na dnešní migraci. Skupinu aktivistů vedl starosta italského ostrova Lampedusa, jehož šest tisíc obyvatel nese největší tíhu námah, spojených s přijímáním obětí obchodu s migranty, vypravovaných po moři nyní hlavně z Tunisu. Záchytné centrum pro uprchlíky na Lampeduse má kapacitu 1500 osob a je neustále přeplněno, protože následná přeprava migrantů z nevelkého ostrova do italského vnitrozemí nezřídka vázne, nyní také v důsledku koronavirových opatření. Lampeduský starosta Salvatore Martello, který je rybářem, představil papeži Františkovi nynější situaci a mimo jiné řekl:
„Prostřednictvím neziskového projektu Snapshots jsme zahájili kampaň za to, aby se 3. říjen – hrůzný den, kdy v roce 2013 došlo k nejdramatičtějšímu středomořskému ztroskotání migrantů před ostrovem Lampedusa - stal Evropským dnem připomínky obětí migrace, a prosíme Vaši Svatost o podporu této iniciativy.“
Papež František ve svojí promluvě ocenil „prozíravost“ projektu, sdružujícího lokální, občanské a státní představitele, s cílem pozitivně rozvinout migrační politiku.
„Nynější migrační scénář je složitý a nezřídka obsahuje dramatické zápletky. Vzájemná globální propojenost ovlivňuje migrační proudy, které je třeba studovat a chápat. Výzvy jsou rozmanité a interpelují všechny. Nikdo nemůže zůstat lhostejným vůči lidským tragédiím, ke kterým nadále dochází v různých částech světa.“
Potom papež připomněl svoji únorovou cestu do Bari, kde se konalo „velmi přínosné“ setkání zástupců episkopátů všech středomořských zemí:
„Mezi nejvíce trpící patří v oblasti Středomoří ti, kdo prchají před válkou nebo opouštějí svoji zemi ve snaze najít důstojný lidský život. [...] Jsme si vědomi, že se v různých sociálních kontextech šíří lhostejnost, ba dokonce odpor [...] Mezinárodní společenství se zastavilo u vojenských intervencí, zatímco by mělo budovat instituce, které zaručují rovné příležitosti a místa, kde budou mít občané možnost nasadit se pro obecné dobro. [...] Zároveň však nikdy nepřipusťme, aby ti, kdo hledají naději za mořem, umírali bez pomoci [...] Přijetí a důstojné začlenění jsou zajisté etapami nesnadného procesu. Nicméně, je nepřípustné si myslet, že mu lze čelit stavbou zdí“ (Promluva papeže v Bari, 23. února 2020).“
Vzhledem k těmto výzvám se ukazuje nezbytnost konkrétní solidarity a sdílené odpovědnosti na úrovni národní i mezinárodní – pokračoval papež. Nynější pandemie zvýraznila naši provázanost. Všichni jsme vzájemně spojeni ve zlém i v dobrém. Je zapotřebí, abychom jednali spolu a nikoli sami.
„Zásadní je také změnit způsob, jak se na migraci dívat a jak o ní mluvit. Do středu je třeba klást lidi, tváře a životní osudy. V tom spočívá důležitost projektů, jakým je ten váš, že se totiž snaží nabízet odlišná pojetí, inspirovaná kulturou setkávání, která je cestou k novému humanismu. A když říkám „nový humanismus“, nemíním tím jenom životní filosofii, ale také určitou spiritualitu jakožto styl jednání.“
Obyvatelé měst a hraničních území – společnost, komunity a církve – jsou povoláni být prvními aktéry tohoto obratu díky neustálým příležitostem k setkání, jež jim nabízejí dějiny. Hranice, ode vždy považované za dělící bariéry, se mohou stát naopak jakýmsi „okny“ a prostory vzájemného poznávání, obohacení a sdílení v různosti; mohou se stát místy, v nichž se testují vzorce pro překonávání těžkostí, které způsobují noví příchozí domorodým komunitám - řekl papež František v závěru setkání s účastníky neziskového projektu EU, které spolu s příslibem svojí modlitby za ně vybídl také k modlitbě za sebe.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
