Chorvatsko. Jak změnit situaci Romů? Je třeba začínat od mladých, naučit je řemeslo a pomáhat v uzdravení od komplexů - říká sestra Karolina Miljak, koordinátorka pastoračního střediska pro romské děti a mládež, založeného díky podpoře Maltézského řádu v Chorvatsku.
Nové středisko stojí v obci Petrijanec ve vardzinské diecézi, kde žije jedna třetina z 35 tisíc chorvatských Romů. Na inauguraci projektu byl očekáván papežský delegát, kardinál Peter Turkson, kterého však zastavily pandemické restrikce. Zastoupil ho tedy místní biskup, který přednesl jeho poselství psané jménem papeže Františka. Svatý otec v něm vyjadřuje přání, aby se toto středisko stalo místem podporujícím integrální rozvoj svých svěřenců a příležitostí k navazování bližších vztahů s místní společností.
Služeb nabízených novým pastoračním centrem využijí nejprve mladší školní děti, vypráví sestra Karolina.
“Máme tady 545 dětí od první do čtvrté třídy a jsme si vědomi toho, že pokud se má něco změnit, je nutné začít s nimi. Jak postupně vyrůstají můžeme jim zprostředkovat mnoho pro život důležitých hodnot. Děti už začaly s přípravou na první svaté přijímání, některé z nich k němu přistoupí v říjnu, a až začne škola, spustíme odpolední družinu. Potom se chceme pokusit o nějaký program pro ženy, ale to je věc, kterou musíme ještě promyslet, protože jde o vůbec první projekt toho druhu v Chorvatsku.”
V plánu je také integrační program pro mládež ve smíšených skupinách, tedy s neromskými vrstevníky, dodává sestra Karolina, která v Chorvatsku zodpovídá za pastoraci Romů. Právě takové aktivity se nejlépe osvědčily, protože odbourávají předsudky a dodávají sebevědomí. Další důležitou kapitolou je příprava na zaměstnání, pokračuje řeholnice:
“Stát dnes v Chorvatsku dělá pro Romy velmi mnoho. Mají v parlamentu dokonce svého představitele, který je velmi aktivní. Do některých jejich vesniček, které byly skutečnými enklávami, byl zaveden proud a voda, vznikly nové silnice a dětí chodí do školy. Vážným problémem - nejen mezi Romy - je nezaměstnanost. Oni jsou však v situaci o to obtížnější, že nejsou připraveni k vykonávání žádného povolání. Těžko zaměstnáte někoho, kdo nemá příslušné kompetence. Dospělí lidé často sbírají staré železo, protože neumějí dělat nic jiného. Mnoho z mých mladých svěřenců ale už skončilo školu, vyučili se na elektrikáře, kuchaře nebo holiče - a ti práci našli. Je jich ale stále velmi málo, protože tento způsob práce mezi Romy začal relativně nedávno. Pokud Romové nemají práci, není to vina státu nebo sociálních institucí. Je to důsledek jejich nepřipravenosti na zaměstnání. Dříve na ni nepomýšleli, nebo ji ani nechtěli. Teď se všichni chtějí nějakou práci naučit.”
Říká koordinátorka nového pastoračního střediska pro Romy v chorvatském Petrijanci, sestra Karolina Miljak z kongregace Nejsvětější krve Ježíšovy.
(job)