Francie. Velká část světové populace žije v zemích, kde je náboženská svoboda vážně omezována. Současná martyrologia se domáhají reakce od církví, náboženských společenství a vlád, které musejí najít efektivní cestu k tom, aby kultura dialogu a pokojného soužití převážila nad kulturou meče. Apoštolský nuncius ve Francii, arcibiskup Celestino Migliore, o tom mluvil během pouti na ostrov Madame při západním pobřeží země, kde je pochováno několik set kněží brutálně zavražděných během francouzské revoluce.
Papežský představitel zdůraznil, že také my žijeme ve znepokojující epoše, v níž různá křesťanská společenství procházejí systematickým pronásledováním ze strany vlád nebo extrémistických náboženských organizací.
Arcibiskup Migliore připomněl myšlenkové proudy konce minulého století, které se snažily umenšovat význam mučednictví. Oproti tomu v rámci příprav Velkého jubilea 2000 Jan Pavel II. naléhavě žádal, aby byly osudy mučedníků 20. století pečlivě zdokumentovány. Poté se ukázalo, že pronásledování s koncem tisíciletí nevymizelo. Spíše naopak, v posledních dvaceti letech opět značně narůstá. Církev tyto tendence přiměly k aktivnějšímu prosazování náboženské svobody, k úsilí o jednotu křesťanů, přátelství mezi vyznavači různých náboženství a k podpoře smíření v politice.
Apoštolský nuncius ve Francii poukázal na to, že mučedníci posilují církev a vydávají také svědectví o těch hodnotách, které jim byly upřeny. Jako příklad vzpomněl na otce Jacquesa Hamela, Maxmiliána Kolbeho nebo Dietricha Bohoeffera. Poznamenal, že pronásledování ze strany nacistů a komunistů přispělo ke vzájemnému sblížení různých křesťanských vyznání. Proto již Pavel VI. a Jan Pavel II. rozvíjeli ekumenický aspekt mučednictví, na který rád poukazuje také papež František. V některých případech má mučednictví rovněž mezináboženský rozměr. Příkladem toho je postoj trapistů z Tibhirine, kteří chtěli sdílet osud Alžířanů, zmítaných v občanské válce - řekl arcibiskup Migliore při pouti ke hrobům kněží zavražděných za francouzské revoluce.
(job)