Vatikán. Po obvyklé letní červencové přestávce začal papež na první srpnovou středu opět s pravidelnými týdenními katechezemi. Tu dnešní pronesl znovu v přímém přenosu ze soukromé knihovny Apoštolského paláce. Nepokračoval však v katechezích o modlitbě, jejichž minulý díl byl věnován starozákonní postavě krále Davida, ale uvedl nový cyklus pod titulem „Uzdravit svět“. Jak lze usoudit z názvu, Petrův nástupce bude o následujících středách předkládat, co učí církev o lidské společnosti v situaci probíhající pandemie.
Katechezi uvedlo čtení z Markova evangelia (2,1-5.10) o tom, jak v Kafarnaum přinesli ochrnulého člověka na lehátku a položili před Ježíše, který ho před zraky všech uzdravil. Ve svojí promluvě mimo jiné řekl:
„Církev, třebaže poskytuje uzdravující Kristovu milost skrze svátosti a třebaže provozuje zdravotnické služby v nejvzdálenějších koutech planety, není znalkyní prevencí či terapií pandemie. Poskytuje pomoc nemocným, ale není znalkyní. A nevydává ani specifické sociálně-politické pokyny (srov. sv. Pavel VI., Octogesima adveniens, 14. května 1971, č. 4). To je posláním politických a sociálních představitelů. Nicméně, během staletí církev ve světle evangelia vypracovala některé sociální zásady (srov. Kompendium sociální nauky církve, 160-208; česky vydalo Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2008), které představují základ, mohou nám pomoci vydat se vpřed a připravit budoucnost, kterou potřebujeme. Cituji ty hlavní, jež spolu úzce souvisejí: zásada důstojnosti lidské osoby, zásada společného dobra, zásada přednostního rozhodování ve prospěch chudých, zásada universálního určení statků, zásada solidarity a subsidiarity, zásada péče o náš společný dům. Všechny tyto zásady pomáhají vládnoucím představitelům společnosti při prosazování růstu a v této pandemii rovněž při uzdravení osobního a sociálního tkaniva. Všechny tyto zásady vyjadřují různými způsoby ctnosti víry, naděje a lásky.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy KATECHEZE je ZDE
Po katechezi a jejích souhrnech a pozdravech v dalších sedmi jazycích Svatý otec nejprve obrátil pozornost ke včerejším výbuchům v hlavním městě Libanonu, kde zahynulo nejméně 100 lidí a zničilo tamější přístav. Příčiny ničivé exploze se vyšetřují.
„Včera v Bejrútu, v přístavní zóně, došlo k obrovským explozím, které zabily desítky lidí, tisíce jich zranily a způsobily obrovské škody. Modleme se za oběti a jejich pozůstalé, a modleme se za Libanon, aby se s nasazením všech sociálních, politických a náboženských složek vyrovnal s touto tak tragickou a bolestnou událostí, a za pomoci mezinárodního společenství překonal vážnou krizi, kterou prožívá.“
Nakonec papež pozdravil italsky mluvící diváky a připomněl zítřejší liturgický svátek Proměnění Páně.
„Všechny vybízím, aby měli oči pevně upřeny na zářivou tvář Boha, kterou bude zítřejší liturgie nazírat v Kristově Proměnění na hoře Tábor. On je světlem, které osvěcuje každodenní události. Myslím rovněž na staré, mladé i nemocné lidi a na novomanžele. Nepolevujte v důvěře k Pánu, s jistotou, že vás bude řídit svojí milostí v každém životním kroku.“
Po modlitbě Páně, kterou recitoval spolu se svými spolupracovníky v soukromé knihovně Apoštolského paláce, papež František všem, kdo se s ním spojili prostřednictvím komunikačních technologií, požehnal.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
