Vatikán. Humana Communitas v pandemické éře, s provokativní podtitulem Neaktuální reflexe nad znovuzrozením života. Tak nadepsala Papežská akademie pro život dnes představenou nótu, reflektující společenské změny posledních měsíců a možné výhledy do budoucna.
V loňském roce, 6. ledna 2019, adresoval papež František Papežské akademii pro život list nadepsaný Humana communitas. U příležitosti 25. výročí založení této instituce žádal, aby se zabývala vztahy spojujícími lidské společenství, vztahy, z nichž povstávají hodnoty, cíle a vzájemnost. Odtud tedy název dokumentu, který byl dnes ve Vatikánu představen.
Pandemická situace naléhavě vynesla na světlo dvě skutečnosti: vzájemnou provázanost a závislost dnešního globalizovaného světa a na druhé straně hloubku nerovností. “Všichni jsme ve stejné bouří, nikoli však na stejné lodi,” říká předseda Papežské akademie pro život, arcibiskup Vincenzo Paglia. “Stane se etika života globální, pokusíme se zachránit vzájemným oddálením nebo nás společná zranitelnost učiní lidštějšími?” - táže se dále. Provokativní tóny zaznívají nepokrytě v podtitulu dokumentu, který zní: “Neaktuální reflexe nad znovuzrozením života”. Ve chvíli ochromenosti společenského života a ztráty orientace ve společnosti se naše debata nemůže omezovat na otázky jako ceny roušek nebo datum otevření škol, konstatuje arcibiskup Paglia. “Měli bychom spíše najít odvahu k debatě o lepších podmínkách v orientaci trhu a vzdělání. Zní to nerealisticky? - Právě proto jsme zvolili adjektivum neaktuální.” - Vysvětluje předseda Papežské rady pro život.
Jsme svědky globální krize, jejíž důsledky zasahují celou planetu. A klademe si otázku, zda stojíme skutečně před zcela novou situací. Podle arcibiskupa Pagliy novinkou není ani tak objevení neznámého viru. “Nevídanou skutečností je rychlost a rozsah, s nímž se rozšířil prostřednictvím sítě vztahů a dopravy. Nová je také role sdělovacích prostředků, rozhodující pro způsob, jaký se šířilo povědomí o krizi. Právem se v této souvislosti mluvilo o infodemii. Novinkou je tedy podivné promísení konformismus a zmatku vyvolaného reakcemi na způsob prezentace nebezpečí v epoše hyper-propojených společností, které jsou ovšem zároveň hyper-individualistické,” konstatuje předseda Papežské akademie pro život.
Nóta této vatikánské instituce si tedy klade za cíl poukázat na problémy poodhalené v souvislosti s pandemií a provázaností globálního světa. Zdůrazňuje význam vyváženosti mezi investicemi do prevence a léčení. Nutnost investovat nejen do nemocnic, ale také do posílení zdravotnické sítě v terénu. Mluví o reformě vědeckého výzkumu, který by neměl odpovídat pouze politickým a ekonomickým zájmům úzkého kruhu jednotlivců.
Pokud jde o celosvětovou scénu, přikládá vatikánský dokument významnou roli mezinárodním organizacím jako Světová zdravotnická organizace. “Pandemie ukázala, že žádná země nemůže postupovat nezávisle na druhých, nejen ze sanitárních důvodů, ale také z důvodů ekonomických - říká arcibiskup Paglia. - Proto je nezbytná organizace, která by mohla být podporována všemi, koordinovala by různé fáze monitorování, předcházení a léčení nemocí a zajišťovala by včasný oběh informací. Světová zdravotnická organizace se jeví jako nepostradatelná, jakkoli měla samozřejmě své slabé okamžiky: musíme se poučit z chyb a vylepšit způsob její práce,” uvádí předseda Papežské akademie pro život.
A co si může z této krize odnést křesťanská komunita? Především nevnímat ji jako organizačně-technický problém, nýbrž v duchovní rovině, jako příležitost k lepšímu pochopení nejistoty a křehkosti coby konstitutivní dimenze naší lidské situace, zdůrazňuje arcibiskup Paglia. Z blízkého prožití této zkušenosti můžeme dojít ke změně, která by nás činila zodpovědně solidárními v globálním bratrství. Aby k něčemu takovému mohlo dojít, musí každý položit tuto otázku sám před sebe a svoji komunity. “Neexistuje žádný automatismus, který by zaručil přechod od provázanosti dnešního světa (jak jsme ji zažili) k zodpovědné solidaritě (jež si žádá svobodné gesto). Pokud nedojde k probuzení svědomí, změna se omezí na pár organizačních zásahů, a všechno se vrátí jako dřív - pokračuje arcibiskup Paglia. Je tedy zapotřebí znovu promyslet vzorce rozvoje a soužití, abychom byli stále více hodni titulu lidské společenství. A tedy od této “generální zkoušky” v podobě pandemie, očekáváme zažehnutí hrdosti lidského společenství - Humana communitas. Může se to podařit, bude-li chtít,” říká v prezentaci dnes vydané nóty Papežské akademie pro život její předseda, arcibiskup Vincenzo Paglia.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
