Jeruzalém. “Žijeme v zemi, kde Ježíš vstal z mrtvých a jsme to my, kdo musí zachovat velikonoční vizi života, tvořenou křížem, ale také vzkříšením,” říká arcibiskup Pierbattista Pizzaballa, apoštolský administrátor Latinského patriarchátu v Jeruzalémě. Pandemická situace téměř zcela zastavila poutě a turistický ruch, který je hlavním zdrojem příjmů. Místní církev se snaží všemi prostředky podporovat rodiny v kritické situaci.
“Hranice jsou ještě zavřené. Většina zemí, s nimiž ještě máme vztahy požaduje karanténu a to samozřejmě poutníky odrazuje. K tomu třeba dodat, že v posledním týdnu došlo bohužel v Izraeli a Palestině k velmi silné druhé vlně nákazy, která mnohé vyděsila.”
Upřesněme, že podle dnešních údajů je v této chvíli v Izraeli přes 14 tisíc diagnostikovaných případů koronaviru. Od začátku pandemie zemřelo v Izraeli 343 lidí s covidem-19. Bohužel tím, co dopadá na místní obyvatele nejvíce je ekonomická dimenze pandemických restrikcí. Tisíce rodin jsou bez práce, říká arcibiskup Pizzaballa.
“Dramatické důsledky zažívají především chudé oblasti země, Palestina a Zajordánsko, kde chybí sociální opatření, jaké má Izrael, nebo vy v Evropě. Snažíme se tedy pomáhat prostřednictvím různých institucí, zejména rytířů Božího hrobu, otevřeli jsme krizová centra zvláště v Betlémě, na severu Palestiny, ve východním Jeruzalémě a v Zajordánsku, abychom pomohly rodinám, které náhle zchudly. Už dříve jsme pravidelně podporovali chudé, ale najednou jsou tady nové druhy chudoby. Lidé bez platu, kteří musejí například splácet hypotéky, nejsou pojištění a náhle se ocitli na okraji bídy. Snažíme se je podpořit v oblasti zajištění potravy, školy, dodáváme léky starým lidem, zkrátka hledáme mimořádná krizová řešení.”
Církev ve Svaté zemi však nepřináší jen podporu v materiální nouzi. Krize a nejistota odkazuje člověka k duchovní síle modlitby, pokračuje arcibiskup Pizzaballa.
“Jsme na Východě a na Východě žije tradiční církev - v dobrém slova smyslu - kde je účast na liturgii velmi významná. Jedním ze současných problémů rodin je nemožnost účastnit se bohoslužeb - nebo účastnit se jich pouze v omezené míře kvůli restrikcím. Proto hledáme alternativní cesty, chodíme na návštěvy, kde je to možné, snažíme se instruovat hlavy rodin, aby vytvářeli rodinná společenství tam, kde kněz přijít nemůže. Modlitba je nepochybně lidskou a duchovní vzpruhou, která je naprosto nezbytná.”
Navzdory nové situaci zůstává poselství Svaté země neměnné a možná dokonce uprostřed krize vyvstává s ještě větší intenzitou.
“Žijeme v zemi, kde Ježíš vstal z mrtvých, a je na nás, abychom zachovali velikonoční vizi života, kterou tvoří kříž, ale také život a vzkříšení. Modlitba, předstoupení před Pána s prosbou, je v této chvíli - vedle našeho chleba vezdejšího - chlebem ducha, jehož máme nanejvýš zapotřebí.”
Znamením naděje, navzdory pandemickým restrikcím, bylo pro místní komunitu vysvěcení nových kněží a jáhnů, k němuž došlo na konci června. “Máme letos 11 nových kněží a 18 jáhnů, někteří jsou řádoví, jiní diecézní. Navzdory všem nesnázím, rozdělením a politikám, nás Pán požehnal novými povoláními - a my mu za to děkujeme,” dodává arcibiskup Pizzaballa. Pokud jde o obnovu poutí, přiznává, že jsou připraveni na celoroční krizi:
“Uvědomujeme si, že poutě nebudou stejné jako dříve. Cestování bude náročnější, v nadcházející postcovidové éře se budou vyžadovat věci, s nimiž se dříve nemuselo počítat. Budou tu nové situace, nové formy a nové itineráře. Zároveň ale putování do Svaté země si vždycky zachová svůj nejzákladnější rys - a tím je setkání s Ježíšem na Jeho místech. Na tom se nikdy nic nezmění.”
Hovořil apoštolský administrátor latinského patriarchátu v Jeruzalémě arcibiskup Pierbattista Pizzaballa.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
