Vatikán. Nad koncepcí “Globální bioetiky” se zamýšlí v rozhovoru pro vatikánský rozhlas arcibiskup Vincenzo Paglia, předseda Papežské akademie pro život. Současnou pandemii Covid-19 vnímá jako výzvu k reflexi nad stylem života a vztahem ke stvoření a k hledání odpovědí na nové otázky spojené s narozením, životem a smrtí v našem globalizovaném a hypertechnologickém světě.
Arcibiskup Paglia mluví o prohlubujícím se riziku dehumanizace, odlidštění, způsobeném rychlým rozvojem technologie dovolujícím radikální zásahy do lidského života. Otazník se klade nad samotný termín “přirozený”, protože co vlastně znamená ve chvíli, kdy biotechnologie může zasahovat do lidského genomu, do věcí narození, smrti i běžného života. Zdá se, že etika a humanismus však nestíhají držet krok s rychlostí technologického rozvoje. Velký význam v tomto kontextu sehrává dialog mezi vědou, technikou a náboženstvími. Podle předsedy Papežské akademie pro život lze současnou pandemii číst jako příležitost k vytvoření “globální bioetiky”.
“Pandemie je tragédií, ale také mimořádnou příležitostí k novému promyšlení rozvoje, vztahů a smyslu života. Dnes můžeme více než kdy jindy říci, že křehkost a bezbrannost je životní situací nás všech. A to jsme ještě nedávno mluvili o posthumanismu, o přeměně člověka v bytost s novými fyzickými a kognitivními schopnostmi, dokonce o nesmrtelnosti. V tomto smyslu byla pandemie takříkajíc velkým pohlavkem, který může být zdraví prospěšný. Musím říci, že existují náznaky reflexe a myšlení v tomto směru a papež František je v jistém smyslu nejsoudnějším a všeobecně uznávaným interpretátorem. Věřím, že nejen církev, ale také jiné subjekty reprezentující vědu, ekonomii a kulturu jsou povolány k novému promýšlení postkoronavirového světa. Ti, kdo považují pandemii za marginální věc, si skutečně zahrávají s ohněm. Nemůžeme nezměnit organizaci života společnosti a nepromýšlet znovu smysl života, pokud chceme předejít Covidu-20 nebo Covidu-21. To by byla pro naši planetu velká tragédie.”
(job)