Istanbul. Osud byzantské baziliky Hagia Sophia, tedy chrámu Božské moudrosti v někdejší Konstantinopoli, zůstává nadále nejistý. Nejvyšší administrativní soud má ohlásit své rozhodnutí do 15 dnů. Během včerejšího soudního zasedání nicméně prokurátor navrhl odročení celé kauzy, protože - jak řekl - rozhodnutí z roku 1934 o přeměně Hagia Sophia na muzeum je ve shodě s právním řádem a její opětovný návrat islámskému kultu patří výlučně do kompetence vlády a prezidenta.
Konstantinopolská bazilika byla vysvěcena v roce 537 a zasvěcena Kristu, jako Božské moudrosti. Až do postavení nové Svatopetrské baziliky byla největším křesťanským chrámem na světě a přes 900 let hlavní svatyní východních křesťanů. Po dobytí Konstantinopole Turky v roce 1453 byla změněna na mešitu. V roce 1934 Mustafa Kemal Atatürk, tvůrce moderního tureckého státu orientovaného na Evropu, zřídil v Hagia Sophia muzeum.
O opětovnou přeměnu chrámu na mešitu nyní formálně usiluje muslimská nevládní organizace, která se obrátila na soud s žádostí o zneplatnění rozhodnutí z roku 1934. Podstatnější však je skutečnost, že na opětovné islamizaci Hagia Sophia velmi záleží prezidentu Erdoganovi, který prohlásil, že Atatürkovo rozhodnutí bylo velkou chybou a ujistil, že učiní všechno proto, aby soud vynesl rozsudek v tomto smyslu. Pro tureckého prezidenta by bylo navrácení baziliky islámskému kultu událostí velkého symbolického významu. Vedle posílení islámského charakteru Turecka, by mohlo být čteno také jako jistá pomsta Evropě, která odmítla turecké unijní aspirace. Zároveň by došlo k symbolickému distancování od Atatürkova dědictví a jeho vize sekulárního státu.
Na druhou stranu si Erdogan uvědomuje, že Hagia Sophia je jednou z hlavních istanbulských atrakcí. Proto se pravděpodobně postaví za hybridní řešení, které ponechá baziliku přístupnou po všechny dny s výjimkou pátku, kdy bude vyhrazena muslimským modlitbám. Takové řešení si nicméně vyžádá zakrytí všech křesťanských vyobrazení, zejména mozaik, které jsou ve svatyni. Pro tuto variantu se v průzkumech vyslovuje 73% Turků, zatímco naprostou přeměnu chrámu na mešitu by přivítalo 47% tureckých občanů.
Definitivní rozhodnutí soudu ve věci Hagia Sophia bylo očekáváno již včera. Komentátoři se domnívají, že odložení o dalších patnáct dní vyvolal mezinárodní nátlak na Erdogana. Před přeměnou baziliky na mešitu varoval 1. července šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Ještě větší tlak si lze představit z ruské strany. Hagia Sophia je totiž dodnes mateřským chrámem pravoslavné církve, jakožto bazilika Nového Říma. Na její obranu vystoupil jak patriarcha Bartoloměj, tak moskevský patriarchát.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
