USA. Dav protestující proti rasismu a policejní brutalitě zničil v parku Golden Gate v San Franciscu pomník sv. Junipera Serry, zakladatele prvních katolických misií v Kalifornii a uznávaného otce tohoto města. Jednání účastníků pochodu rázně odsoudil arcibiskup San Francisca Salvatore Cordileone.
Podle sanfranciského arcibiskupa hnutí, které se zvedlo po násilné smrti George Floyda, povstalo ze spravedlivého hněvu a protestu, nyní se však přerodilo v násilnický a rabující vandalismus. “Myslím, že každý, komu záleží na spravedlnosti a rovnosti, tomuto pobouření rozumí, ale nelze jej vyjadřovat skrze stejnou brutalitu, proti níž se bojuje,” řekl arcibiskup Cordileone. Podle jeho mínění pomníky nejsou neodstranitelné, korigovat společenskou paměť je nějak možné, musí však předcházet debata se zapojením co nejširších kruhů obyvatel města a k závěru se musí dospět na základě podložených důvodů. “V tomto případě racionální diskuse neproběhla, došlo pouze k agresivnímu jednání davu, což je jev velmi znepokojující, který - jak se zdá - se šíří po celé zemi,” uvedl dále arcibiskup. Připomněl rovněž postoj sv. Františka coby přímluvce pokoje, od nějž město odvozuje své jméno, a vybídl, aby se boj o lidská práva odvíjel od jeho vzoru.
Junipero Serra byl svatořečen papežem Františkem v roce 2015. Tento františkánský misionář z 18. století založil v oblasti dnešní Kalifornie devět katolických misií. Řada z nich se posléze stala zárodkem velkých měst této oblasti. Serrova katechetická činnost přispěla k obrací tisíců původních obyvatel Kalifornie ke křesťanství. Svým praktickým smyslem pomohl také k rozvoji nových zemědělských postupů.
Kritici jej považují za symbol evropského kolonialismu a misie, které založil, popisují jako pracovní tábory pro původní obyvatele Ameriky. Někteří tvrdí, že se tento františkán dopouštěl zneužívání Indiánů. Jeho obránci, včetně arcibiskup Cordileone, poukazují na pravý opak: ve skutečnosti byl mluvčím původních obyvatel a obráncem lidských práv. “Sv. Junipero Serra chránil Indiány před španělskými vojáky. Navzdory zdravotním potížím s nemocnou nohou, která mu působila trvalou bolest, se vypravil do Mexika, aby od místokrále získal podporu na ochranu domorodců trýzněných vojskem,” uvedl arcibiskup Cordileone.
Protesty reagující na smrt George Floyda vyvolaly ve Spojených státech obrazoboreckou mánii, které padly za oběť téměř dvě desítky pomníků. Šílenství davu se nevyhnulo pomníku George Washingtona, ale ani Kryštofa Kolumba či prezidentů Ulysseho Granta a Thomase Jeffersona.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
