Vatikán. 5. června roku 1960 ustanovil papež Jan XXIII. Sekretariát pro podporu jednoty křesťanů, který se posléze v roce 1988 stal Papežskou radou. Ekumenický kontext byl před šedesáti lety zcela odlišný. Jak popsat současnou ekumenickou situaci a výzvy dnes? Podle kardinála Kurta Kocha je zapotřebí především společně definovat cíl ekumenického snažení:
V roce 1960 bylo ekumenické hnutí ve své oficiální podobě v Katolické církvi ještě v plenkách. Během posledních šedesáti let se uskutečnilo mnoho setkání a dialogů, z nichž vzešlo mnoho mnoha pozitivních plodů. Skutečného cíle ekumenického hnutí, konkrétně obnovení jednoty církve, však dosud nebylo dosaženo. V současné době spočívá jedna z největších výzev právě v tom, že neexistuje skutečně solidní konsenzus o cíli ekumenismu. Dohodli jsme se na potřebě jednoty, ale ještě ne na tom, jakou formu by měla mít. Potřebujeme společnou vizi, která je nezbytná pro jednotu církve. Další kroky lze skutečně učinit pouze tehdy, pokud máme na mysli jasný cíl.
Veškeré ekumenické úsilí musí sloužit obnově jednoty mezi křesťany a čas od času je nezbytné provést revizi, ujistit se, zda jdeme správným směrem, dodává švýcarský kardinál, který už deset let stojí v čele Papežské rady pro jednotu křesťanů. A vyjmenovává tři oblasti dialogu mezi konfesemi: dialog lásky, v němž jde o udržování přátelských vztahů, překonání předsudků a lepší vzájemmé porozumění; dialog pravdy, tedy teologickou analýzu problematických otázek, a duchovní ekumenismus, totiž vnitřní přilnutí k Ježíšově modlitbě „aby všichni byli jedno“.
Kardinál Koch připomíná také 25. výročí encykliky Jana Pavla II. Ut unum sint, které připadalo na 25. května - historicky první encykliky o ekumenismu.
Obzvláště pozoruhodná se mi jeví také další překvapivá iniciativa tohoto papeže, který si na jedné straně uvědomuje, že Petrův úřad představuje jednu z největších překážek pro obnovení jednoty, a na druhé straně je přesvědčen, že služba biskupa Říma má pro jednotu církve zásadní význam. Papež Jan Pavel II. vyzval celé ekumenické společenství, aby se zapojilo do „bratrského, trpělivého dialogu“ o primátu římského biskupa s cílem nalézt formu uplatnění primátu „který, aniž by se jakýmkoli způsobem vzdal podstaty svého poslání, by se otevřel nové situaci“, přesněji do té míry, že tato služba „může vykonávat službu lásky uznávanou jedněmi i druhými“ (UUS 95-96). Podle mého názoru je to velmi slibná iniciativa, kterou také při různých příležitostech přijali papež Benedikt XVI a papež František.
Předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů upozorňuje také na dvě publikace připravené k letošnímu dvojitému výročí. Je to Ekumenické Vademecum pro biskupy, neboť – jak vysvětluje – pastorační úřad biskupa je široký a zahrnuje rovněž například pokřtěné nekatolíky. Příručka má biskupům pomoci s uváděním „ekumenické odpovědnosti“ do praxe. Druhou iniciativou je časopis Acta Oecumenica, který bude informovat o ekumenickém úsilí a podporovat formaci v tomto směru.
Plné znění rozhovoru s kardinálem Kochem najdete ZDE
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
