Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. “Ordo virginum”, stav zasvěcených panen, existoval již v prvních křesťanských obcích. Postupem času však upadl v zapomnění. Nový rozkvět zaznamenal po II. vatikánském koncilu zásluhou papeže Pavla VI. Na konci tohoto měsíce uplyne 50 let od potvrzení nového obřadu zasvěcení panen. V současné době jich je kolem pěti tisíc na všech kontinentech. 

U příležitosti půlstoletého jubilea měl ve Vatikánu proběhnout mezinárodní kongres zasvěcených panen, na který se přihlásily představitelky z 61 zemí. Kvůli pandemii bylo jejich setkání odložené a některé z nich nemohly složit plánované sliby. Patří mezi ně také Chiara D’Onofrio, která měla skládat sliby v červnu. Chiara vede dům pro ženy, které vyšly z vězení a pokoušejí se o začátek nového života. Jak říká v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas, své povolání k zasvěcenému panenství objevovala mnoho let, během práce v římské nápravném zařízení, kde působila jako dobrovolnice.

“Na tomto zasvěcení je pro mne důležitý především prvek skutečných zásnub, tedy život v naprosté oddanosti Kristu. Druhým aspektem je “eklesiální” nebo též “diecézní” rozměr: to znamená, že je tu mateřská církev, která mne přijímá a uznává moje specifické charisma, přijímá ho, žehná mu a vysílá mne do světa. Tento způsob zasvěcení nás ponechává v hlubokém zakořenění ve světě, aby v něm mohla silněji zazářit Kristova tvář. V tom spočívá jeho důležitost - a krása. Významný je také moment sesterské komunity. My, zasvěcené panny, nejsme osamělými ostrovy, nejsme však ani mnišky, každá z nás žije zvlášť, ale jsme jako vlákna vytvářející jedinou tkaninu, vetkanou do těla, kterým je církev a lidstvo, za mocné podpory jiných zasvěcených, z nichž každá uskutečňuje své osobité charisma.”

Připojením ke stavu zasvěcených panen se tyto ženy žijící ve světě stávají v užším smyslu součástí svých mateřských diecézí. Zůstávají v civilním zaměstnání a vydělávají si na svůj život, ale zároveň se aktivně angažují v životě církve a společnosti. Jsou mezi nimi například učitelky novinářky, malířky, lékařky či pečovatelky. Znamením zasvěcení je zlatý prsten a s řeholníky sdílejí také povinnost každodenní modlitby breviáře.

Postsynodální apoštolská exhortace Vita consacrata rozlišuje pět forem zasvěceného života: řeholní instituty cele oddané kontemplaci, řeholní instituty, které se věnují apoštolským dílům, laické instituty, sdružení apoštolského života a “ordo virginum”, stav panen, poustevníků a vdov zasvěcených Bohu. Právě naposled jmenovaný stav byl velmi rozšířený před rozvinutím organizovaného řeholního života. Po období, kdy oficiálním řeholím téměř zcela ustoupil, se vrátil po II. vatikánskému koncilu. 31. května 1970 papež Pavel VI. ohlásil obnovený obřad zasvěcení panen.