Vatikán. Po uzavření veškerých veřejných institucí kvůli prevenci před epidemickým šířením Covid-19, zahájí postupná návrat k normalitě také Vatikánská knihovna a archivy. Badatelé se budou muset předem objednávat po internetu a řídit se zvláštními sanitárními normami. Nad duchovní dimenzí paměti a výzvou přítomné chvíle se v dnešním článku pro Osservatore Romano zamýšlí kardinál archivář a bibliotékář José Tolentino de Mendonça.
Úvaha nad pamětí, jako zakládající dimenzí biblických náboženství, zeširoka uvozuje článek portugalského kardinála. Charakter připomínky má eucharistické slavení a centrální modlitba židovské liturgie “šema Israel” představuje paměť jako podmínku svatosti, píše kardinál Tolentino de Mendonça. Paměť totiž staví člověka do postoje naslouchání, protože jej “decentralizuje” od sebe samého, odvádí od soběstačnosti a otevírá pro druhého člověka i pro Boha. Proto také paměť věřícího člověka paradoxně není retrospektivou, nýbrž perspektivou, je zdrojem proměny a nikoli stagnace, obnovy a nikoli opakování, zdůrazňuje kardinál archivář a bibliotékář.
Připomíná pak nepředvídané uzavření vatikánských archivů a knihovny, bezprostředně po studijním dni věnovaném nově zpřístupněným fondům z doby pontifikátu Pia XII., a narušení studijních plánů bezpočtu badatelů, kteří si dlouho dopředu rezervovali svá místa. Vatikánský kardinál nicméně vybízí k vnímání krize jako příležitosti. “Všichni jsme se ocitli v situaci větší křehkosti, chudoby a bezbrannosti, v nevídaných okolnostech, které po nás nádavkem žádají pokoru a uznání, že mnoho našich jistot má sice důležitou leč také zranitelnou hodnotu a že uplatňování našeho vědění i moci je sledem nových otevírání a nových začátků,” píše kardinál Tolentino de Mendonça.
V závěru své úvahy kardinál bibliotékář a archivář svaté církve římské - jak zní plný titul jeho úřadu - vybízí k naslouchání chápanému jako služba paměti, k otevřenosti pro budoucnost jako konkrétnímu naplňování naděje a k přičinlivému úsilí jako výkonu odpovědnosti; s vědomím, že jsme všichni spíše poměřováni pravdou než jejími poměřovateli.
(job)