Vatikán. “Encyklika Ut unum sint potvrdila nezvratnost ekumenického úsilí katolické církve”, píše papež František v listě kardinálu Kurtu Kochovi, předsedovi Papežské rady pro jednotu křesťanů. Na dnešek připadá čtvrtstoletí od vydání tohoto dokumentu, který sv. Jan Pavel II. “zveřejnil v předvečer slavnosti Nanebevstoupení Páně, a tudíž ve znamení Ducha svatého, který utváří jednotu v různosti”.
Právě “působením milosti Ducha svatého” totiž vzniklo “hnutí za obnovení jednoty všech křesťanů”, cituje Petrův nástupce z koncilového dekretu o ekumenismu Unitatis redintegratio, který rovněž vyhlásil Ducha “zdrojem jednoty církve”, jenž “rozděluje milosti a služby a obohacuje církev rozličnými dary”. Podle encykliky Ut unum sint “legitimní různost není nikterak v protikladu s jednotou církve, ale spíše zvyšuje její lesk a velice přispívá k naplnění jejího poslání” (50). “Jedině Duch svatý totiž může vzbudit různost, mnohost a současně působit jednotu. On harmonizuje církev, protože, jak praví sv. Basil Veliký: »Ipse harmonia est«. On sám je harmonie”, vyzdvihuje papež František, který v poselství děkuje za dosavadní cestu křesťanů při hledání plného společenství:
“Sdílím svatý neklid těch, kteří se domnívají, že bychom měli a mohli vyvinout větší úsilí. Navzdory tomu nesmíme postrádat víru a uznání, protože v těchto desetiletích bylo učiněno mnoho kroků k léčbě staletých a tisíciletých ran, vzrostly vzájemná úcta a poznání, což napomohlo k překonání zakořeněných předsudků, rozvinul se dialog v teologii a milosrdné lásce, stejně jako různé formy spolupráce na pastorační a kulturní rovině”, vypočítává římský biskup, který prostřednictím dnešního listu zdraví “milované bratry, kteří vedou různé křesťanské církve a církevní společenství, a všechny bratry a sestry každé křesťanské tradice, kteří jsou našimi druhy na cestě”. Papež je ztotožňuje s emauzskými učedníky, kteří vnímají zmrtvýchvstalého Krista, kráčejícího po jejich boku, a rozpoznávají ho při výkladu Písma a lámání chleba v očekávání, že jednoho dne budou společně sdílet eucharistický stůl.
Vědomí tohoto nezadatelného cíle v katolické církvi posiluje Papežská rada pro podporu jednoty křesťanů, jíž František vyslovuje vděčný dík a upozorňuje na dvě její nedávné iniciativy. Jako první zmiňuje práci na Ekumenické příručce pro biskupy, která bude vydána na podzim a má povzbudit biskupy v jejich odpovědnosti za ekumenické vztahy. Služba jednotě je totiž podstatným hlediskem v poslání biskupa, který je ve své místní církvi “viditelný zdroj a základ jednoty” (Lumen gentium, 23; srov. CIC 383§3; CCEO 902-908). Dále papež upozorňuje na založení časopisu Acta Œcumenica, který přináší zprávy o činnosti vatikánského úřadu a stává se tak podkladem pro práci, sloužící jednotě.
V závěru listu kardinálu Kochovi si Svatý otec, spolu s encyklikou Ut unum sint, klade otázku: «Quanta est nobis via?» (77), “jak daleko ještě máme putovat?”. Jisté je, odpovídá, že jednota není výsledkem naší činnosti, nýbrž je darem Ducha svatého. “Jednota nepřijde jako zázrak na konci. Přijde cestou, Duch svatý ji vytváří během našeho putování” (Homilie při nešporech, bazilika sv. Pavla za hradbami, 25.1.2014). Právě z toho důvodu vrcholí papežské poselství prosbou k Duchu, aby “podnítil nová prorocká gesta a umocnil bratrskou lásku mezi Kristovými učedníky, aby tak »svět uvěřil« (Jan 17,21) a znásobila se chvála nebeského Otce”.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
