Minsk. Před třiceti lety, když se v Bělorusku schylovalo k nezávislosti na Sovětském svazu (jíž pak dosáhlo v srpnu 1991), působila v této zemi zhruba šedesátka kněží. Ačkoli zde dnes slouží 481 kněží, z toho 75 cizinců, nepostačuje to. V převážně pravoslavném Bělorusku žije půldruhého milionu katolíků, a proto na každého kněze připadá průměrně více než tři tisíce věřících. Ke skutečně účinné pastoraci by se počet kněží musel ztrojnásobit, píše arcibiskup Minsku-Mohyleva, Tadeusz Kondrusiewicz.
Předseda běloruské biskupské konference v pastýřském listě, přetištěném deníkem L´Osservatore Romano, zdůrazňuje, že navzdory rostoucí potřebě kněží jejich počet nestoupá, a nabízí trojí recept: modlitbu za nová povolání, náležitou výchovu mladých lidí a smysl pro odpovědnost za povolané. Jak dodává, od doby, kdy nastalo probuzení katolické církve v Bělorusku po dlouholetém pronásledování, bylo nicméně ve formaci nových kněží a zasvěcených osob vykonáno množství práce. Rokem 1990 se datuje založení vyššího teologického semináře v Grodnu (Hrodně), který připravil 212 kněží.
O deset let později (2001) obnovil činnost teologický seminář v Pinsku, nesoucí titul sv. Tomáše Akvinského. Desítky kněží se mohly kulturně a duchovně rozvíjet v zahraničí, v kontaktu s pastorační zkušeností všeobecné církve, a tatáž možnost se naskytla rovněž různým řeholním společenstvím. Za poslední tři desetiletí si tak Bělorusko vychovalo asi čtyři stovky kněží, popisuje minský arcibiskup a uzavírá svůj pastýřský list apelem na mladé lidi: Nemějte strach z rozpoznání Boží vůle a jejího uposlechnutí. Věřícím, kteří se modlí za nová povolání, pak připomíná, aby mladým lidem vyprošovali odvahu, nutnou ke kladné odpovědi na Boží volání.
(jag)