Vatikán/Belgie. Kongregace pro nauku víry definitivně zasáhla po tříleté konfrontaci s belgickou kongregací Bratří milosrdné lásky z Gentu. Jejich nemocnice, specializované na léčbu psychiatrických pacientů, se od nynějška nemohou nazývat “katolické”. Převážně laické sdružení, které tyto ústavy jménem řeholníků spravuje, v nich totiž praktikuje eutanazii. Kongregace se zřekne svých psychiatrických nemocnic, reagoval generální představený René Stockman.
V Belgii byla eutanazie, uplatňovaná jako “léčba v beznadějném zdravotním stavu”, legalizována v roce 2002. O patnáct let později (2017) bohužel tato vize nemoci a pacienta pronikla do zdravotnických zařízení kongregace Bratří milosrdné lásky, založené na konci 19. století. Navzdory výzvám Kongregace pro nauku víry, o kterých jsme informovali, nedošlo ke kýženému obratu, což vyústilo v dopis, sdělující konečné rozhodnutí: “S hlubokou bolestí oznamujeme, že psychiatrické nemocnice spravované Asociací Provincialat des Fréres de la Charité asbl v Belgii, nelze od nynějška považovat za katolická zařízení.” Pod listem, datovaným 30. března, jsou podepsáni kard. Ladaria a arcibiskup Morandi, resp. prefekt a sekretář vatikánské kongregace.
Dopis, adresovaný generálnímu představenému, chronologicky podává dosavadní jednání s belgickou kongregací, v jehož rámci mělo vedení nemocniční sítě písemně a neodovolatelně stvrdit, že ctí zásadu posvátnosti lidského života a odmítá eutanazii jako nepřijatelnou, a tudíž absolutně nepraktikovatelnou. Ačkoli Svatý stolec požádal o mediaci arcibiskupa Jana Hendrikse, vyslaného na apoštolskou vizitaci kongregace, této žádosti nebylo z belgické strany vyhověno.
Rozhodnutí Kongregace pro nauku víry se netýká struktur belgického řeholního společenství, provozovaných mimo zdravotnictví, tedy padesátky škol a patnácti výchovně-vzdělávacích středisek, které mimo jiné otevřeně vystoupily proti správní radě nemocniční sítě. Vatikánský dopis předal belgickým biskupům apoštolský nuncius, mons. Kasujja, přičemž belgická biskupská konference na něj reagovala tiskovým prohlášením, v němž doufá v pokračování dialogu všech zainteresovaných stran. Zároveň zmíněným nemocnicím děkuje za jejich práci v době pandemie.
Generální představený, br. René Stockman, v tomto ohledu neprojevil přílišný optimismus: “Mluvili jsme spolu tři roky a maximálně jsme se vynasnažili”, komentuje dosavadní dialog a připomíná, že Bratři milosrdné lásky se jako první v Belgii ujímali psychiatrických pacientů, počínaje rokem 1815. “Eutanazie je však s charismatem milosrdné lásky neslučitelná. Kongregace se bude muset vzdát svých psychiatrických nemocnic v Belgii”. Toto oddělení bude velice složité, protože zmíněné nemocnice čerpají z majetku kongregace a bude nutné dosáhnout shody se správní radou. Nicméně generální představený by rád přerušil “veškeré vazby se zařízeními, která již nelze slučovat s Bratry milosrdné lásky, což má zřetelně vyjít najevo.”
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
