Moskva. Epidemie koronaviru a nucená izolace je pro ruské křesťany velkou výzvou. Mohou nicméně čerpat ze zkušeností z doby komunistického pronásledování, kdy byli také nuceni žít bez svátostí, říká moskevský arcibiskup Paolo Pezzi. Jak dodává, s úspěchem se setkala také papežova výzva ke společné modlitbě za ukončení epidemie. V Rusku se k ní připojila rovněž řada pravoslavných duchovních.
Období epidemie má negativní i pozitivní stránky, kostatuje arcibiskup Pezzi. Utrpení je vždy časem zkoušky, v lidech aktivuje také to negativní, zejména pokud jsou nuceni žít ve velkém počtu a v omezeném prostoru. Na druhé straně přicházejí ale také krásná svědectví z rodin, které si uvědomily svou odpovědnost za péči o víru v této výjimečné situaci. Některé se teprve v této chvíli začaly společně modlitby. Vracejí se do atmosféry těžkých let pronásledování, říká arcibiskup Pezzi:
“Vzpomínám si, jak jsem byl na začátku 90. let vyslán jako misionář na Sibiř. Nejvíce mne tehdy překvapil objev malých rodinných společenství, která se v sovětských dobách tajně scházela , nebo se prostě večer zavřely dveře a modlili se doma. Nemohli čerpat sílu ze svátostí, ale byl jsem překvapen při pohledu na jejich víru, která neoslábla, naopak byla silná a hluboká. Přestože samozřejmě toužili po svátostech, po eucharistii. Myslím, že tato zkušenost nás může něčemu naučit také dnes, kdy zažíváme izolaci. Stejně jako tehdy musíme prožívat víru v malém společenství, nemůžeme spoléhat na svátosti nebo bezprostřední kontakt s jinými věřícími.”
(job)