Vatikán. Jak papež prožívá situaci, kterou vyvolal Covid-19? A jak se připravit na to, co přijde po ní? František na tyto otázky na dálku odpověděl britskému novináři a spisovateli Austenu Ivereighovi. Překlad rozhovoru, pořízeného z audionahrávky, souběžně zveřejnily londýnský The Tablet a newyorský Commonweal. List ABC nabídl originální text ve španělštině a obtýdeník italských jezuitů, La Civiltà Cattolica, seznámil s jeho převodem do italštiny. Podáváme český překlad z posledně jmenovaného periodika, který vyšel pod titulem „Papež ve vyhnanství“ a z něhož vybíráme:
Jedna Ivereighova otázka se týkala nutnosti nového promýšlení církve, která by měla být „spíše misionářská, tvořivější, méně přimknutá k institucím“. Prožíváme nezbytnost „domácí církve”, »home Church«, církve, založené na domácím prostředí?, ptal se britský publicista.
„Méně lnoucí k institucím? Řekl bych spíše ke schématům. Církev totiž je instituce. Existuje pokušení, které sní o deinstitucionalizované církvi, kupříkladu církvi gnostické, bez institucí, anebo podřízené pevným, obranným institucím, jako v pelagiánské církvi. Církev se stává institucí působením Ducha svatého, který není gnostik ani pelagián. Právě on ustavuje církev. Jde o alternativní a komplementární dynamiku, protože Duch svatý svými charismaty vyvolává chaos, z něhož poté utváří harmonii. To, že je církev svobodná, neznamená, že je anarchická, protože svoboda je Boží dar. Institucionalizovaná církev znamená instituci tvořenou Duchem svatým. Napětí mezi neuspořádaností a souladem – taková by měla být církev, až vyjde z nynější krize. Musíme se naučit žít v církvi, kde Duch svatý vyvolává napětí mezi chaosem a harmonií. Pokud byste se zeptal na teologickou knihu, která to pomáhá pochopit, jmenoval bych Skutky apoštolů. Najdete tam způsob, jakým Duch svatý deinstitucionalizuje to, co už je nepotřebné, a institucionalizuje budoucnost církve. To je církev, která by měla vyjít z krize.”
PLNÉ ZNĚNÍ českého překladu ROZHOVORU najdete ZDE.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
