Francie. “S veškerou vážností prosím, aby základní práva nemocného byla ctěna a aby se s ním až do konce jeho života jednalo jako s člověkem,” píše v dramatickém apelu zveřejněném na stránkách deníku Le Figaro generální vikář pařížské arcidiecéze P. Benoist de Sinety. Jeho výzva se dotýká zejména možnosti zaopatření těch “nemocných, kteří o to požádají, nebo těch, kde rodina požádá, aby jim duchovní jejich náboženství byl po boku, mohl držet nemocného za ruku a aby lidé neumírali bez duchovní služby”.
Současné směrnice ve Fracii nezakazují kněžím kontakt s nemocnými. Všechno však záleží na dobré vůli ředitelů jednotlivých nemocnic. Někteří zejména na začátku epidemie nepouštěli kněze k lidem nakaženým koronavirem. Méně problémů mají duchovní, kteří oficiálně pracují v nemocnici jako kaplani. Patří totiž k nemocničnímu personálu. Nicméně - jak říká P. Frack Derville z nemocnice Cochin et Port-Royal v Paříži - také oni mají omezené pole manévrů. Mohou přijít pouze na výraznou prosbu nemocného nebo rodiny.
Ve Francii spočívá problém v tom, že vzhledem ke krizi povolání organizují ve většině případů nemocniční pastoraci laici a kněží, přicházející se svátostmi, tedy nejsou součástí personálu, nýbrž vztahují se na ně směrnice pro dobrovolníky, což jejich působnost v čase epidemie dodatečně omezuje. Stejná situace se týká také domovů důchodců a hospiců.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
