Vatikán. Kontakt s druhými lidmi je důležitý rovněž pro švýcarského kuriálního kardinála Kurta Kocha, odpovědného za ekumenické vztahy. Kvůli koronaviru se musel vzdát cestování a jak sdělil mediálnímu středisku Švýcarské biskupské konference, prožívá nyní v Římě “trvalý Velký pátek”. Nynější krize nicméně podle jeho soudu upozornila na jádro křesťanství: “Virus nám ukázal, že nemáme vše pod kontrolou”.
Kardinál Koch běžně tráví na cestách polovinu své pracovní doby, nyní chodí pěšky z bytu při Svatopetrské bazilice do nedalého úřadu. “Nemůžeme vést dialog sami se sebou”, podotýká. Pandemie nicméně poukázala na mezicírkevní solidaritu, dodává, kupříkladu představitelé křesťanských církví veskrze pozitivně reagovali na společnou modlitbu Otčenáš, která minulou středu jako jakýsi “duchovní flash mob” obletěla svět.
Současná situace podněcuje k přehodnocení životních priorit, uvažuje dále kard. Koch a z teologického pohledu odkazuje k lisabonskému zemětřesení v roce 1755. Tato přírodní katastrofa radikálně předložila otázku, jíž se dosud západní duchovní dějiny nezabývaly, a sice jak v souvislosti s takovým utrpením mluvit o Bohu. Někdejší profesor dogmatiky v Luzernu klade v odpovědi důraz na Ježíšův podíl na utrpení, což je, dle jeho soudu “to nejsilnější poselství, které dnes křesťanství může vydat, a právě v této době”.
Volný čas, který nám byl darován, investujme do modlitby, radí švýcarský kardinál, do jehož duševního rozpoložení se nyní mísí “smutek, ale také jistota”. “Jsme totiž v dobrých rukou”, upozorňuje Kurt Koch a připomíná velikonoční naději, “v níž má smrt předposlední slovo. Poslední, které si Bůh vyhradil pro sebe, totiž zní: život”.
(jag)