Jeruzalém. Zahraniční poutníci museli kvůli pandemii koronaviru opustit Svatou zemi a další cestování je dočasně zapovězeno. Právě o Velikonocích byl však Jeruzalém oblíbeným cílem a zrušení veškerých poutí bude mít závažné důsledky pro mnohé křesťanské rodiny v Izraeli a na palestinských územích, potvrdila papežská nadace Kirche in Not.
“Mnozí křesťané totiž pracují v turistickém ruchu”, prohlásil v rozhovoru s její německou sekcí o. Ibrahim Faltas z františkánské Kustodie Svaté země, který v jejím rámci odpovídá za vnější vztahy s palestinskými a izraelskými úřady. “Takovou situaci jsme tu měli jedině za intifády”, dodává. Příjmy z turismu nicméně financují také farnosti, katolické školy, hospice a domovy pro seniory, provozované Kustodií, vysvětluje původem egyptský řeholník. “Naši zaměstnanci tak nemají příjem a my nevíme, jak jim dlouhodobě zajistíme plat”, popisuje jeho italský spolubratr, o. Alberto Joan Pari.
Cestovní kancelář františkánské Kustodie odřekla bohoslužby poutníků od 12. března; v Betlémě vyhlásily palestinské úřady karanténu již počátkem měsíce. Tamní školy, univerzity, mešity a kostely byly uzavřeny, včetně baziliky Narození Páně. “V minulosti se to stalo výlučně v případě válek anebo obléhání”, poznamenává bratr Alberto. Mezitím zavřel brány také jeruzalémský chrám Božího hrobu: “Když pomyslím, že ještě před měsícem jsme neměli jediné volné místo na ubytování. Teď vše zeje prázdnotou, poslední američtí poutníci odcestovali v minulém týdnu”, uvažuje jeho spolubratr Ibrahim.
Situaci ještě více ztíží odložení velkopáteční sbírky na Svatou zemi, která tvořila osmdesát procent našich příjmů, informují řeholníci z jeruzalémské Kustodie a doufají, že na podzim, o druhé poutní sezóně roku, se situace zvrátí. Do té doby prosí o modlitbu, dary a mešní stipendia. “Důvěřujeme Pánu, že vše vede svou rukou, a přestože přechodně procházíme těžší dobou, musíme to chápat a přijímat”, uzavírají františkáni v rozhovoru s papežskou nadací Kirche in Not.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
