Velká Británie. V posledních dnech řada zemí, včetně Španělska, Portugalska, Irska či Itálie, obnovila své zasvěcení Panně Marii. O nedělním poledni se k nim připojili rovněž věřící z Anglie a Wallesu, kteří v poutním místě Walsingham svěřili Bohu svou víru a osobní život prostřednictvím jeho Matky.
Následovali tak první mariánskou dedikaci své vlasti, kterou v roce 1381 učinil král Richard II. Vprostřed politických nepokojů se čtrnáctiletý panovník obrátil o přímluvu k Matce Boží a při obřadu ve Westminsterském opatství prohlásil Anglii a Walles za její dědictví. Tento titul jim v průběhu pozdějších dějin neodepřel žádný další panovník či parlament, a to ani během reformace.
Mariánská úcta na britských ostrovech je nicméně staršího data, popisuje mons. John Armitage, rektor katolické národní svatyně ve Walsinghamu, která odkazuje k mariánským zjevením v roce 1061. Nazaretská Panna v nich sdílela radost z narození Vykupitele. Walsingham byl spolu s Compostelou a Jeruzalémem hlavním cílem středověkých poutníků, dokud tamní poutní kostel nezničil a mariánskou sochu nespálil Jindřich VIII.
Svatyně byla opětovně otevřena v 19. století, avšak původní poselství – hluboká Mariina radost v okamžiku Zvěstování – se postupně vytrácelo. Rektor poutního místa proto již před dvěma lety (2017) navrhl smírnou pouť mariánské sochy (která je replikou spáleného originálu) po všech anglických katedrálách. “Začali jsme v Liverpoolu v červnu před dvěma lety a v každé katedrále jsme se po tři dny modlili, aby tak lidé mohli Panně Marii navrátit zemi, kterou jí král Richard II. svěřil před více než šesti sty lety. Přišly tisíce věřících”, vysvětluje mons. Armitage. “Vedla nás Boží ruka, protože nám dovolila zakončit tuto pouť, s výjimkou její poslední etapy v londýnské Westminsterské katedrále, mateřském kostele anglických katolíků. Nečekali jsme, že pouť vyvrcholí spolu s kulminující pandemií”, dodává rektor walsinghamské svatyně, který při nedělní mši svaté pronesl modlitbu, jíž se Anglie opět darovala Matce Boží. Jejím autorem je Erasmus Rotterdamský, jeden ze slavných návštěvníků Walsinghamu.
Během bohoslužby přenášené streamingovým vysíláním mons. Armitage rovněž přečetl list papeže Františka, který letos v únoru při jedné středeční generální audienci požehnal novému obrazu Panny Marie Walsinghamské, před nímž se dedikace uskutečnila. Svatý otec se modlí za to, aby věřící Anglie a Wallesu, kteří se opětovně svěřili v pokorné službě Bohu pod záštitou Panny Marie Walsinghamské, sdíleli radost z evangelia s lidmi naší doby, čteme poselství, podepsaném kard. Parolinem a adresovaném kard. Nicholsovi. Povzbuzuje je, aby čerpali moudrost a sílu ze svědectví mnoha mučedníků a vyznavačů své země, a mohli tak vydávat svědectví o kráse katolické víry, podporovat jednotu mezi křesťany a přinášet milosrdnou Kristovu lásku nejchudším bratrům a sestrám. Papež připomíná staletou mariánskou úctu těchto krajin a jejich věrnost Petrovu stolci a v závěru svého poselství je svěřuje Mariině mateřské přímluvě.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
