Vatikán. Tentokrát zcela prázdné Svatopetrské náměstí, ale i vylidněné římské ulice byly kulisami pravidelné nedělní promluvy Petrova nástupce před polední mariánskou modlitbou Anděl Páně, přenášené z knihovny Apoštolského paláce různými komunikačními prostředky.
Papež František zahájil přesně v poledne svoji promluvu improvizovanou poznámkou, ve které nejprve informoval diváky a posluchače o mši svaté, kterou v nemocnici nejvíce postižené lombardské metropole, právě odsloužil milánský arcibiskup Mario Delpini. Poděkoval potom i všem kněžím za jejich kreativitu:
„Přichází mi z Lombardie mnoho zpráv o této kreativitě. Je pravda, že Lombardie byla silně postižena, a kněží vymýšlejí tisíceré způsoby, jak být lidem nablízku, aby se necítili opuštěni. Kněží s apoštolskou horlivostí dobře pochopili, že si v časech pandemie nemají počínat jako don Abbondio,“ řekl papež s narážkou na nechvalně známou postavu duchovního z románu Alexandra Manzoniho „Snoubenci“.
Potom se Petrův nástupce věnoval výkladu liturgických čtení této třetí neděli postní, zejména evangeliu (Jan 4,5-42) o Ježíšově setkání a rozmluvě se samařskou ženou z města Sychar. Svůj výklad pak zakončil slovy:
„Kdokoli se jako Samaritánka setká s živým Ježíšem cítí potřebu to sdělit druhým, aby všichni došli k vyznání víry, že Ježíš »je skutečně Spasitel světa« (Jan 4,42), jak řekli krajané oné samařské ženy. I my, znovuzrození k životu křtem, jsme povoláni dosvědčovat život a naději, jež jsou v nás. Pokud naše hledání a naše žízeň nacházejí plné uspokojení v Kristu, vyzařuje z nás, že spása není ve „věcech“ tohoto světa - ty působí vyprahlost - nýbrž v Tom, který nás měl a má stále rád, v Ježíši, našem Spasiteli, v živé vodě, kterou nám nabízí. Nejsvětější Maria ať nám pomáhá pěstovat touhu po Kristu, který je pramenem živé vody, Jediným, kdo může utišit žízeň po životě a lásce, přebývající v našem srdci.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE
Potom římský biskup dodal:
„Drazí bratři a sestry, v těchto dnech je Náměstí sv. Petra uzavřeno, a proto svůj pozdrav obracím přímo k vám, kteří jste ve spojení pomocí komunikačních prostředků. Situace pandemie, v níž se nacházíme více či méně izolováni, nás vybízí ke znovuobjevení a prohloubení hodnoty společenství, které pojí všechny členy církve. Sjednoceni v Kristu nejsme nikdy sami, nýbrž tvoříme jediné Tělo, jehož Hlavou je Kristus. Tato jednota se živí modlitbou a také duchovním přijímáním eucharistie, což je praxe velice doporučovaná, pokud není možné přijímat svátostně. To říkám pro všechny, zejména pro lidi, kteří žijí o samotě.
Znovu vyjadřuji svoji blízkost nemocným i těm, kdo o ně pečují, jakož i mnoha pracujícím a dobrovolníkům, kteří pomáhají těm, kdo nemohou vyjít z domu, a těm, kteří se starají o ty nepotřebnější a o bezdomovce. Děkuji také za veškerou snahu, kterou každý z vás vyvíjí, aby pomáhal druhým v této tak těžké chvíli.
Pán ať vám žehná a Madona vás chrání! A prosím, nezapomeňte se modlit za mne. Hezkou neděli a dobrou chuť k obědu!“
- loučil se papež František jako obvykle tuto neděli po pravidelné polední promluvě. Potom z otevřeného okna požehnal městu a světu.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
