Vatikán. „S evangeliem nelze dělat kompromisy, jinak se podlehne zesvětštění,“ kázal papež při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Světským bažením a závistí se z člověka stává nepřítel Boha.
Papež komentoval obě liturgická čtení. V tom prvním svatý Jakub (4,1-10) vysvětluje, že »spřátelit se s tímto světem znamená znepřátelit se s Bohem«, to znamená podlehnout sobecké žádostivosti. Petrův nástupce však začal od dnešního evangelia (Mk 9,30-37), kde Ježíš promlouvá k učedníkům, kteří se přeli o tom, kdo z nich je největší, a říká: »Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech«. „Soupeření je duch tohoto světa, před kterým varuje apoštol Jakub,“ dodal František.
„Je to světské dychtění, bažení po tom být důležitější než druzí a říkat: »To je moje zásluha, ne tamtoho«. Toto je zesvětštění, světský duch, a kdo se jej nadechne, dýchá nepřátelstvím k Bohu. Ježíš říká na jednom místě: Buď jste se mnou nebo proti mně. Kompromisy s evangeliem neexistují. A kdo chce v životě dělat kompromisy s evangeliem, podléhá světskému duchu, který jde neustále na kompromisy, aby postoupil výše, vládl a byl největší.“
„Války a rozepře vznikají právě z těchto světských tužeb a vášní – pokračoval papež. A dnes prostupují války celým světem. Existují však také války mezi námi? Podobně jako rozmíška mezi apoštoly? – tázal se.
„»Podívejte, jaké kariéry jsem dosáhnul. Teď už nemohu couvnout!« – [říká si někdo v duchu]. Toto je zesvětštělý duch, to není křesťanské. »Musím vydělávat víc, abych měl víc peněz a víc moci« - tak mluví světský duch. Potom je tu i ničemnost drbů a pomluv. Odkud pocházejí: Ze závisti. Velkým závistivcem je ďábel, to víme. Říká to Bible. Ďáblovou závistí vstoupilo do světa zlo. Závist tě hryže a popouzí k deptání, pomlouvání a ničení druhých.“
Všechna tato náruživost byla i mezi učedníky, ale Ježíš odvádí jejich pozornost jiným směrem:
„Kdo je v církvi nejdůležitější? Papež, biskupové, monsignoři, kardinálové, faráři nejhezčích farností, předsedové laických sdružení? Nikoli. Největším je v církvi ten, kdo se stává služebníkem všech, slouží všem; nikoli ten, kdo má více titulů. A na vysvětlenou vzal Ježíš dítě, postavil ho před učedníky, láskyplně jej objal a stejně tak láskyplně jim řekl: »Kdo přijme toto dítě, mne přijímá«, to znamená, že přijímá nejpokornějšího a služebníka. Taková je cesta. Duchu světa odporuje jediná cesta: Služba druhým, volba posledního místa; nikoli šplhounství.“
„Netřeba tedy vyjednávat s duchem světa, netřeba říkat: »Mám právo na toto místo, protože jsem dosáhl určitého postavení«. Zesvětštění vede k nepřátelství vůči Bohu, a proto – končil papež ranní kázání v Domě sv. Marty – je třeba naslouchat moudrým a povzbuzujícím slovům Ježíše z dnešního evangelia: »Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.«
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty(mig)