Vatikán. „Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem!“ – slovy 2. listu Korinťanům je nadepsáno poselství papeže Františka k postní době, které bylo dnes zveřejněno ve Vatikánu. Nese datum památky P. Marie Růžencové, 7. října, při papežově římské katedrále na Lateránu, jak je zvykem u pastoračních dokumentů.
Zdrojem křesťanské radosti je přijetí radostné zvěsti o Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání. Ve světle tohoto poselství věřící člověkek dokáže rozpoznat a odmítnout lež sugerující, že jsme pány svého života, a zastírající skutečnost, že se rodíme z Otcovy lásky. Lež o soběstatčnosti totiž nezřídka vede k peklu již na zemi, upozorňuje Svatý otec. K rozjímání pro letošní postní dobu předkládá František citaci z apoštolské exhortace Christus vivit, věnované mladým lidem: „Pohleď na rozepjaté paže ukřižovaného Krista a dovol, ať tě stále znovu zachraňuje. A když přijdeš vyznat své hříchy, pevně věř v jeho milosrdenství, které tě osvobozuje od viny. Kontempluj jeho krev prolitou s tak velikou láskou a nech se jí očistit. Tak budeš moci být vždy jako znovuzrozený“ (č. 123).
Milosrdenství lze zakusit pouze “tváří v tvář” ukřižovanému a zmrtvýchvstalému Pánu, zdůrazňuje dále papež a vyzdvihuje proto význam modlitby, která je dialogem od srdce k srdci a odpovědí na Boží lásku s vědomím, že jsme nezaslouženě milováni. “V tomto příhodném čase se tedy nechme vést jako Izrael na poušti (srov. Oz 2,16), abychom konečně zaslechli hlas našeho Snoubence a s větší hloubkou a ochotou mu dali v sobě zaznít. Čím více se necháme vtáhnout do jeho slova, tím více se nám podaří zakusit jeho nezištné milosrdenství. Nenechme tedy uplynout toto období nadarmo, kvůli namyšlené iluzi, že snad jsme pánem času i způsobu našeho obrácení k Bohu.“ – Vybízí František.
Čas nabízený k obrácení nemáme brát jako samozřejmost. Měli bychom ho přijímat s vděčností za to, že navzdory zlu v životech jednotlivce i církve a světa, Bůh s námi nepřerušuje spásonosný dialog. „Skrze velikonoční tajemství svého Syna chce Bůh navázat dialog s každým člověkem. Nikoli takový, jaký se připisuje Athéňanům, „kteří se ničím jiným nezaměstnávali než tím, co nového by si mohli povědět nebo vyslechnout“ (Sk 17,21). Povídání vycházející z prázdné a povrchní zvědavosti je charakteristické pro světskou tvář každé doby. V naší době se k nám může vloudit i skrze zavádějící používání komunikačních prostředků.“ – Zdůrazňuje papež.
Na závěr přivrací pozornost ke Kristovým ranám, které vidíme v našem světě na „nevinných obětech válek, v mocichtivém zneužívání života od početí až po stáří, v nejrůznějších formách násilí a přírodních katastrofách, v nespravedlivém rozdělení přírodního a nerostného bohatství, v jakékoli formě obchodu s lidmi, v honbě za ziskem, která se stává formou modloslužby.“ Svatý otec vybízí ke štědrosti k potřebným, ke sdílení, které činí člověka více člověkem.
Úsilí o vyjití z egosimu by se mělo promítnout také do změny ekonomických struktur, proto papež připomíná, že svolal na konec března (26. – 28. 3.) do Assisi mladé ekonomy, podnikatele a changemakery. „Jak často opakuje magisterium, politika je významnou podobou lásky“ (srov. Pius XI., Proslov k FUCI, 18.12.1927).
„Pro nadcházející postní dobu prosím o přímluvu Nejsvětější Pannu Marii, abychom přijali výzvu nechat se smířit s Bohem, abychom zaměřili pohled svého srdce na velikonoční tajemství a obrátili se k otevřenému a upřímnému dialogu s Bohem. Budeme se tak moci stát tím, co Kristus říká svým učedníkům: solí země a světlem světa (srov. Mt 5,13–14),“ končí papež František své poselství k postní době.
PLNÉ ZNĚNÍ papežského POSELSTVÍ je ZDE
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
