Vatikán. „Milost a pokoj vám od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista“ (2 Kor 1,1-7). Těmito apoštolovými slovy dnes papež František přivítal skupinu mladých kněží a mnichů z východních pravoslavných církví, kteří přijeli na návštěvu ke Svatému stolci. Vůbec první pobyt takového druhu zorganizovala Papežská rada pro jednotu křesťanů. Delegace osmnácti mnichů a kněží z koptské pravoslavné církve, apoštolské arménské církve, syrské a malankarské pravoslavné církve z pěti zemí – Arménie, Egypta, Indie, Libanonu a Sýrie – během týdenní návštěvy v Římě zavítala na papežské univerzity a koleje, do úřadů římské kurie, klášterů a řeholních komunit. Samozřejmě nechyběly prohlídky svatých míst, kupříkladu katakomb sv. Priscily.
Římský biskup vyjádřil radost nad touto iniciativou a požádal delegaci o předání pozdravů příslušným patriarchům východních pravoslavných církví – „ctěným a drahým bratrům“, jak zdůraznil.
„Návštěva je pokaždé výměnou darů. Když Matka Boží navštívila Alžbětu, sdílela s ní radost z Božího daru, který obdržela. Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav a dítě v jejím lůně se radostí pohnulo, byla naplněna Duchem svatým a darovala sestřenici své požehnání (Lk 1,39-42). Jako Maria a Alžběta v sobě církve nesou různé dary Ducha, které mají sdílet k vzájemné radosti a dobru. Když nás tedy navštěvují křesťané z různých církví, s nimiž se v Pánově lásce setkáváme, dostává se nám této milosti vzájemné výměny darů. Můžeme přijmout, co Duch zasel v druhém a co je pro nás darem. V tomto smyslu je vaše návštěva také pro nás, katolíky, příležitostí k přijetí daru Ducha, který je ve vás. Vaše přítomnost nám umožňuje tuto směnu a je důvodem k radosti“.
„Neustále za vás děkuji svému Bohu pro Boží milost, která vám byla dána“ (1 Kor 1,39-42), pokračoval římský biskup citací ze sv. Pavla. Právě odtud vše vychází, zdůraznil, tedy z patření na milost, z uznání bezplatného božího díla, z víry v to, že On činí dobro, které je v nás.
„V tom spočívá krása křesťanského pohledu na svět. A je to též zorný úhel, z něhož máme přijímat bratra, jak nás to učí Apoštol. Děkuji tedy za vás, za milost, kterou jste přijali ve svých životech a tradicích, za vaše kněžství a mnišský život, za svědectví vydávané vašimi východními pravoslavnými církvemi, které víru v Krista zpečetily Krví a jsou nadále setbou víry a naděje v oblastech, mnohdy bohužel poznamenaných násilím a válkou.“
Doufám, že jste se v Římě necítili jako hosté, ale jako bratři, a věřím, že s Boží pomocí budou následovat další návštěvy, které Pána potěší a oslaví, loučil se Svatý otec před společnou modlitbou Otčenáš.
(jag)