Vatikán. Počínaje 2. březnem letošního roku budou zpřístupněny odborné veřejnosti vatikánské archivy z doby pontifikátu Pia XII. Když papež František 4. března loňského roku ohlašoval tuto událost, velmi očekávanou zejména historiky novodobých dějin, vyjádřil přesvědčení, že historické bádání dokáže zhodnotit vynikající okamžiky tohoto pontifikátu, stejně jako chvíle závažných obtíži, trýznivých rozhodnutí a lidské i křesťanské prozíravosti.
V souvislosti s otevřením archivů proběhne zítra, tedy v pátek 21. února, na Patristickém institutu Augustinianum studijní den, během něhož budou představeny zpřístupněné fondy a badatelské nástroje, připravené vatikánskými archiváři. Hovoří prefekt Vatikánského apoštolského archivu, biskup Sergio Pagano:
„Můžeme říci, že očekávání badatelů z celého světa trvá již 14 či 15 let. Právě tak dlouhou dobu potřebovali moji spolupracovníci, archiváři a další personál, k přípravě tohoto nemalého množství dokumentů, jejich očíslování, zaprotokolování a sestavení inventářů. Pokud jde o inventáře dokumentů z doby pontifikátu Pia XII., jsou dnes všechny v digitální formě. Badatelé je tedy najdou v naší studovně a mohou je konzultovat v rámci „intranetu“, tedy sítě dostupné v sálech Vatikánského apoštolského archivu. Očekávání je pochopitelné, protože pontifikát papeže Pacelliho je velice významný a klíčový. Spadá do okamžiku dějin lidstva, jenž byl zpustošen a zakrvácen posledním světovým konfliktem, ale také tím, k čemu docházelo v rámci tohoto konfliktu a bezprostředně po jeho skončení. Nabíledni je dramatická otázka šoa, proto si Židé slibují od otevření archivů mnoho nových zjištění. Ve fondech z doby papeže Pacelliho jsou však také důležité dokumenty o vztazích Svatého stolce k totalitním režimům, o konkordátech s různými národy. Bude možné lépe porozumět postoji papeže a Svatého stolce k určitým náboženským politikám, ke komunismu a k absolutismům. A bude možné seznámit se také s velkolepým dílem papeže Pacelliho v charitativní sféře. Mohu to dosvědčit osobně, protože jsem uspořádával dobročinný fond, který zahrnuje více než 8 tisíc složek, v nichž jsou tisíce a tisíce listin. Je skutečně působivé vidět, jak Pius XII. dostával dary od katolíků z celého světa, zejména ze Spojených států, a prakticky ještě téhož dne je rozděloval všem, kdo byli potřební, ať už soukromým osobám nebo farnostem, sirotčincům, nemocnicím, ale také univerzitám a vědeckým institucím. Byl to skutečně proud finančních zdrojů, který byl – můžeme říci – proudem jeho milosrdné lásky. V postatě kdokoli žádal Svatý stolec o pomoc, ten ji také dostal, a právě fond dobročinnost (Beneficenza) a fond Komise pro pomoc (Commissione soccorsi) toto nesmírné charitativní dílo dokládá. Vydáme dva objemné inventáře, připravené doktorkou Di Giovanni a doktorkou Roselli, které ukazují také další stránky ohromného charitativního díla, k němuž docházelo organizovanějším způsobem prostřednictvím Díla pomoci (Opera dei soccorsi). Otevřeme přirozeně také archivy velkého státního sekretariátu Pia XII. Badatelé očekávají otevření těchto fondů, které prohloubí znalosti o učení papeže Pacelliho a jeho myšlení. Stačí pomyslet na jeho encykliky nebo na skutečnost, že je papežem nejvíce citovaným v dokumentech II. vatikánského koncilu. Jeho učení, teologie a pastorační praxe zůstávají zásadní ještě dnes a doufám, že díky otevření těchto nových fondů, budou také adekvátním způsobem prostudovány.“
Bude možné získat nové dokumenty, které dokládají činnost církve v době pontifikátu Pia XII. pro záchranu Židů během šoa?
„Nepochybně. Nakolik mohu posoudit, je jich tam velmi mnoho. Existuje mnoho dokumentů obsahujících poděkování od lidí židovské národnosti. A mám samozřejmě na mysli nepokřtěné Židy, kteří setrvali ve své víře, kteří děkují papeži Pacellimu za poskytnutou pomoc. Najdeme velmi mnoho svědectví o pomoci poskytnuté prostými křesťany, stejně jako náboženskými institucemi a biskupy, aby bylo zachráněno vše, co bylo zachránitelné, z této tak krutě pronásledované populace. Jak víme, ohledně této zaléžitosti najdeme také projevy nesouhlasu, z židovské strany zaznívá otázka tzv. mlčení Pia XII. Ovšem rovněž v této věci bude možné získat na základě nově dostupných dokumentů nové a do historických okolností lépe zasazené vysvětlení. Známe dějiny tohoto pronásledovaného národa a šoa, a tedy velice dobře rozumíme tomu, že Židé mnoho očekávají od těchto dokumentů, které jsou nyní dostupné. Důležité je podle mne, aby se ke studiu těchto dokumentů, stejně jako i jiných, přistupovalo nestranně, objektivně, vědecky a historicky. Potom si přirozeně každý může vytvořit svůj vlastní názor.“
Co chce v tomto kontextu nabídnout studijní den ohlášený na 21. února v Augustinianu?
„Otevření bylo ohlášeno Svatým otcem již před rokem, když přijal na audienci personál Vatikánského archivu. Rozhodli jsme se tentokrát zorganizovat v rámci příslušné archivářské přípravy zvláštní studijní den – což se u příležitosti otevření fondů v minulosti nedělo – právě na Patristickém institutu Augustinianum, nedaleko Svatopetrské kolonády. Archiváři Vatikánského archivu, ale také archiváři z dalších archivů Svatého stolce při té příležitosti představí svou práci na přípravě dokumentů a možnosti, které tyto dokumenty nabízejí novému bádání. Na studijní den se přihlásilo už 200 historiků a badatelů, mezi nimiž je také početná skupina židovských badatelů. Naším cílem je předložit jim panorama nových fondů, badatelských možností a připravených nástrojů, aby se pak každý z nich vydal svou cestou, pracoval na svém výzkumu a vyvozoval své závěry, samozřejmě v naprosté svobodě.“
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
