Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. V dnešní ranní homilii papež František vyzval, abychom pamatovali na lidi, kteří nás denně doprovázejí životem a tvoří naši širší rodinu, jíž máme žehnat anebo se jí omluvit za své chyby. Zpřístupnil tak každodennost v Domě svaté Marty, který se loučil s jednou zaměstnankyní, Patricií, odcházející po čtyřicetileté službě na penzi. „Rodinu netvoří pouze naši nejbližší příbuzní, nýbrž všichni, kteří nás v životě po nějaký čas provází“, vysvětloval římský biskup:

„A nám prospěje, když se nad touto rodinou zamyslíme. Jsou to naši spolubydlící, sousedé, přátelé, spolužáci, kolegové v zaměstnání. Nejsme sami. Pán si přeje, abychom tvořili lid, pospolitost. Nechce egoisty – sobectví je hřích.“

František v kázání připomenul množství oddané každodenní práce, péči o nemocné, příběhy, které zanechaly znamení. Popsal osudy několika žen – Luisy, Cristiny, řeholnice Marie, včetně těch, které již mezi námi nejsou – „Miriam, která zemřela se svým dítětem; Elvira, která bojovala o život až do konce“. Tito lidé nám předali kus dobra a leckdy je těžko opouštíme, svěřil se papež.

„Bude dobré, když se dnes všichni s vděkem zamyslíme nad lidmi, kteří takto vstoupili do našich životů, a projevíme vděčnost Bohu. Děkujeme ti, Pane, že nejsme sami. Jistě, jsou tu i problémy, protože kde jsou lidé, tam se pomlouvá. A to i zde. Modlíme se a šíříme klepy. Někdy také hřešíme proti lásce.“

Hřešíme, ztrácíme trpělivost a pak prosíme za odpuštění. Tak se to dělá v rodině. Chtěl bych poděkovat za trpělivost lidem, kteří nás doprovázejí, a požádat je o prominutí za naše chyby:

„Dnešek se hodí k tomu, abychom z hloubi srdce odprosili a poděkovali lidem, kteří jdou životem s námi, stále anebo pouze v nějakém úseku. Chtěl bych využít tohoto rozloučení s Patricií, abychom se usebrali k tomuto úkonu. A všem, kteří zde v domě pracují, veliké díky. Vám, Patricie, přeji, aby tato druhá část života, kterou začínáte, trvala další čtyřicet let!“

Zakončil Svatý otec dnešní ranní kázání.