Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Zatímco některé sdělovací prostředky spekulují o případném příštím setkání papeže Františka s ruským pravoslavným patriarchou Kirillem, které by se mohlo uskutečnit napřesrok v Kazachstánu, Svatý stolec a moskevský patriarchát si v těchto dnech připomínají čtvrté výročí jejich historické schůzky na Kubě (12.2.2016).

Papežská univerzita Angelicum proto dnes hostila jednodenní sympozium nazvané „Světci jako znamení a setba jednoty“. Po úvodních pozdravech kard. Kurta Kocha, předsedy Papežské rady pro jednotu křesťanů, a metropolity Hilariona, zodpovědného za zahraniční vztahy moskevského patriarchátu, vystoupil o. Aleksej Andrejev s přednáškou o „Svatosti v ruské církvi“. Jezuita Marko Rupnik promluvil o „Svatosti a společenství“, o. Kiril Kaleda přiblížil „Ruské mučedníky XX. století“ a sestra Gabriella Masturza představila blahoslavenou trapistku Marii Gabriellu Sagheddu (1914-1939), která svůj krátký řeholní život obětovala za jednotu křesťanů. Program zakončila projekce filmu „Apoštol Petr“, pod nímž je jako autor podepsán metropolita Hilarion, a koncert Moskevského synodálního sboru s Papežským sborem Sixtinské kaple v Lateránské bazilice.

Jaké ovoce zatím přineslo toto čtyřleté sbližování katolické a moskevské pravoslané církve? O tom Vatikánskému rozhlasu vypráví kardinál Kurt Koch:

„Ano, lze mluvit o ovoci, protože vzájemné lepší poznání je v ekumenickém procesu velmi důležité. V tomto ohledu tedy zmíním dvojí – za prvé převoz relikvie sv. Mikuláše do Moskvy a Petrohradu, což byla velká událost, protože dala všem věřícím možnost, aby se účasnili ekumenického hnutí. Mnozí ruští katolíci a pravoslavní přišli tuto relikvii uctít. A za druhé máme již zavedenou tradici výměnných návštěv pravoslavných kněží z Moskvy, kteří přijíždějí do Říma, a katolických kněží, kteří se naopak setkávají s moskevskou pravoslavnou církví. Odbourávají se tak předsudky a přispívá se k vzájemnému poznání. To jsou podle mého názoru ty nejdůležitější plody.“

Výročí papežovy schůzky s patriarchou Kirillem se poprvé připomínalo ve Fribourgu, pak ve Vídni a loni v Moskvě. Letos se zaměřujete na „ekumenismus světců“.

„Třetí výročí jsme zorganizovali v Moskvě na klíčové téma eutanazie a rozhodli jsme, že příští připadne na Řím, město, kde se uctívá mnoho svatých, a to zejména svatých nerozdělené církve, kteří se mohou stát znamením jednoty. V tomto smyslu ekumenismus světců napomáhá tomu, aby se začleňovaly národy a věřící. Je totiž pěkné, když se setkávají nejvyšší církevní představitelé a teologové diskutují o teologické problematice, ovšem je rovněž zásadní, aby se do ekumenického hnutí zapojili věřící. Úcta ke světcům a reflexe o svatosti jsou proto velice důležitá témata. Papež František jednou prohlásil, že bez svatosti neexistuje ekumenismus. Světci na Západě a na Východě již v nebi dospěli k jednotě a mohou nám pomoci, abychom opětovně dosáhli jednoty na zemi, a tudíž nás podporují v ekumenické pouti“.

Po havanské schůzce jste naznačil, že ve vztazích s moskevskou církví bude třeba rozvíjet kulturní spolupráci a společnou akci. Nastal v tomto ohledu nějaký pokrok?

„Považuji za důležitý kulturní ekumenismus, protože v dějinách – například při rozdělení Západu a Východu – nešlo v první řadě o teologickou, nýbrž kulturní problematiku. Lidé ze Západu a Východu se už navzájem nechápou, a proto lepší kulturní poznání toho druhého napomáhá k nalezení jednoty. Významná je také spolupráce v sociální oblasti, protože dnešní svět nám klade mnohé společné výzvy, jak se vloni ukázalo v Moskvě, když jsme hovořili o eutanazii, což je velký problém v evropských zemích.“

Papež František tuto ekumenickou spolupráci sleduje s velkým zájmem, potvrzuje kardinál Koch, protože si je vědom toho, jak dlouhý čas si vyžádala organizace schůzky s patriarchou Kirillem.

„Víte, že Svatý otec ustavičně odkazuje k trojiční realitě: společně jít, modlit se a spolupracovat. To mu leží na srdci a přeje si, aby se tudy v budoucnu ubíraly všechny ekumenické vztahy. Musím ale říci, že pokud chceme dospět k plné jednotě, potřebujeme také teologický dialog. Pravoslavné církve jako celek rozhodly, že se tento dialog nebude vést bilaterálně, nýbrž multilaterálně. Tento dialog nyní zastínilo rozhodnutí ruského pravoslavného patriarchátu, že se nebude účastnit v ekumenické komisi, pokud jejím spolupředsedou bude zástupce konstantinopolského patriarchátu. To je ovšem případ naší smíšené komise pro teologický dialog, která se tím ocitla ve složitém postavení, ale musí pokračovat ve své práci. Pravoslavné církve rozhodly, že se dialog povede dál, i když se ho nějaká z církví nebude účastnit. Nemůžeme tedy vést bilaterální dialog jenom s Moskvou“.

Vysvětluje předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, kardinál Kurt Koch.