Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. „Hříchem naší doby je ztráta smyslu pro hřích,“ kázal dnes ráno v kapli Domu sv. Marty papež František, který citoval známá slova Pia XII. „Toto riziko hrozí nám všem; je to duch zesvětštění, které odnímá schopnost vidět páchané zlo, čili iluze, že je všechno dovoleno.“

Petrův nástupce si vzal podnět z dnešního čtení z druhé knihy Samuelovy (2 Sam 11, 1-4a.5-10a.13-17), jež popisuje Davidův hřích, totiž vraždu chetity Uriáše, manžela Batšeby, kterou David svedl k cizoložství. „Svatý král David – komentoval římský biskup – sklouznul do pohodlného života a zapomněl, že byl vyvolen Bohem. Jako mnozí lidé dnešní doby, jejíž duchovní atmosférou je ztráta vědomí hříchu.“ Papež František upozornil v této souvislosti na předchozí Davidův hřích, totiž na jeho příkaz ke sčítání obyvatelstva, po kterém následovala hříšná touha po Batšebě, manželce bližního, cizoložství s ní a nakonec vražda jejího manžela, k níž David podlým způsobem zneužil svoji královskou moc.

„Jak je ale možné, že velikán David, který je svatý, vykonal tolik dobrého a byl tak spojen s Bohem, mohl udělat něco takového? To se nestane ze dne na den. Velikán David se šinul pomaličku. Jsou hříchy okamžiku: hněv, urážka, jež nedokážu kontrolovat. Ale jsou také hříchy, do kterých se sklouzává pomalu v duchu zesvětštění. Duch tohoto světa tě přivádí dělat tyto věci, jako by byly normální. Až k úkladné vraždě...

„Hřích se zmocňuje člověka pozvolna a postupně. My všichni jsme hříšníci – pokračoval papež – a někdy hřešíme chvilkově. Rozčilím se, inzultuji a potom lituji. Někdy se však necháváme pomalu unášet do stavu, který se zdá normálním. Například, nevyplacení spravedlivé mzdy pomocnici v domácnosti apod.

„Zdá se však, že lidé, kteří se toho dopouštějí, jsou dobří. Chodí na mši každou neděli, říkají si křesťané. Jak je ale možné, že takto jednáš? A jsou i další hříchy... zmiňuji pouze tento. Je to proto, že jsi sklouznul do stavu ztráty vědomí hříchu. A to je jeden z nešvarů naší doby. Pius XII. to nazval ztrátou vědomí hříchu. Jako by se smělo všechno...“

František pak zmínil tristní případ ze svojí vlasti, kde se zábava skupinky mladých hráčů ragby zvrhla do brutálního zbití a zabití jednoho z nich. „Z chlapců se stala vlčí smečka – řekl a dodal, že tato epizoda nutí klást si vážnou otázku, jak je tomu s výchovou mládeže ve společnosti. „Často je k zastavení skluzu do hříchu potřeba nějaká životní facka. Je zapotřebí proroka, jakým byl Nátan, kterého poslal Bůh k Davidovi, aby mu ukázal jeho hřích.

„Přemýšlejme trochu. Jaká je duchovní atmosféra mého života? Dávám pozor, potřebuji stále někoho, kdo mi řekne pravdu, anebo si myslím, že ne? Přijímám nějakou pomocnou výtku od přítele, zpovědníka, manžela, manželky, dětí? Při pohledu na tento příběh svatého Davida se ptejme: je-li světec schopen takto padnout, dejme si pozor, bratři a sestry, může se to stát také nám. Ptejme se, v jaké atmosféře žiji. Kéž nám Pán daruje milost posláním nějakého proroka – může to být soused, syn, maminka, tatínek – který nás trochu pleskne, když sklouzáváme do této atmosféry, v níž se zdá, že je všechno dovoleno.“

Kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.