Francie. Francie je zemí s největší židovskou komunitou v Evropě. V posledních letech se však natolik rozmáhá antisemitismus, že „pokud se nic nezmění, bude stačit jedna generace a Židé už ve Francii nebudou,“ varuje Francis Kalifat, předseda Reprezentační rady židovských institucí ve Francii (Crif). Podle jeho mínění už dnes ve Francii nenajdete žádného Žida, který by neuvažoval nad odchodem ze země.
Podrobný raport o antisemitismu zveřejnil katolický deník La Croix. Vyplývá z něho, že většina společnosti se staví k židovskému prostředí vesměs pozitivně. 91% procent dotázaných nevidí mezi Židy a jinými Francouzi žádný rozdíl. Problém spočívá jinde. V arabsko-muslimském prostředí je nepřátelství vůči Izraeli a Židům jedním z hlavních prvků, na němž mladá muslimská generace zakládá svou identitu, konstatuje profesor Mehdi Ghouirgate. V uplynulých desetiletích se židovské komunity staly několikrát obětí teroristických útoů a každý z nich spustil sérii dalších. Například po útoku na židovskou školu v Toulouse v roce 2012 došlo během následujících deseti dnů k devadesáti případům antisemitské agrese. Víme, že jsme na mušce a bojíme se o své děti, říká Marc Knobel, ředitel židovských studií Crif.
V posledních letech se mnoho židovských rodin vystěhovalo ze čtvrtí a měst, v nichž došlo k velkému přílivu muslimských obavytel. Stahují své děti také z veřejných škol a zapisují je do židovských nebo jiných soukromých, ať už katolických nebo laických. Deník La Croix připomíná, že problém není nový. Již v roce 2002 se objevila knížka varující před ideologickým přivlastněním některých sektorů vzdělání ze strany muslimských kruhů. V té době již existovaly školy, v nichž nebylo přípustné mluvit o šoa. Před dvaceti lety se však tento problém bral na lehkou váhu a levicové strany tolerovaly postoje mladých muslimů jako obětí společnosti a postkolonialismu.
Raport deníku La Croix zmiňuje také další oblasti, v nichž lze ve Francii najít antisemitismus, jako je krajní pravice nebo krajní levice. Krajem, kde často dochází k profanaci židovských hřbitovů, je Alsasko. Autoři průzkumu to vysvětlují vlivy ze sousedního Německa a také historicky. Alsasko bylo totiž za II. světové války jakožto součást Třetí Říše podrobeno masivní nacistické propagandě. Obecně vzato však ve srovnání s Německem je ve Francii neonacismus marginálním jevem. Odhaduje se, že ve Francii je neonacistů kolem 300, zatímco na druhé straně Rýna až 25 tisíc.
Antisemitismus v radikálně levicovém křídle má důvody především v nepřátelství k Izrali a podpoře palestinských aspirací. Projevuje se to tolerancí muslimského antisemitismu a v krajních případech také negacionismem.
Raport deníku La Croix zdůrazňuje, že díky rozvoji internetu a sociálních médií na sebe různé formy antisemitismu navzájem odkazují a utvrzují se, což mezi Židy posiluje pocit ohrožení.
(job)