Vatikán/Švýcarsko. V Davosu dnes začíná každoroční setkání Světového ekonomického fóra, jehož zakladatele a výkonného ředitele, profesora Klause Schwaba, papež František pozdravil poselstvím, datovaným 15. ledna t.r. Římský biskup v něm děkuje za pozvání na letošní jubilejní, padesátý ročník Fóra, na něž jako zástupce Svatého stolce vysílá kard. Petera Turksona, prefekta Úřadu pro službu integrálnímu lidskému rozvoji. Připomíná výsledky minulých davoských schůzek, na které míří špičky byznysu a politiky a které „zkoumaly inovativní a účinné způsoby k budování lepšího světa“. Zároveň, dodává papež, se staly „arénou, v níž politická vůle a vzájemná spolupráce mohou vést k překonání izolacionismu, individualismu a ideologické kolonizace, jíž se bohužel až příliš vyznačuje současná debata“, popisuje František a zamýšlí se nad letošním tématem Fóra: „Soudržný a udržitelný svět“.
Z hlediska stále silnější vnitřní provázanosti současného světa, podotýká papež, toto téma vyzývá k intenzivnějšímu úsilí na všech úrovních a hledání řešení na nejrůznější otázky, s nimiž se dnes lidstvo vyrovnává. V posledních pěti desetiletích jsme byli svědky geopolitických transformací a významných změn počínaje hospodářstvím a trhem práce po digitální technologii a životní prostředí. Zatímco určitý rozvoj s nimi spojený byl lidstvu prospěšný, jiné jeho aspekty měly negativní dopad. Dnešní výzvy tedy nejsou stejné jako před půl stoletím, avšak také na počátku nového desetiletí zůstávají neměnné některé jejich základní charakteristiky, píše papež.
„První z nich je zásadní úvaha, že všichni lidé patří do jediné lidské rodiny“, zdůrazňuje. „Z této skutečnosti vyplývá mravní povinnost pečovat o druhého člověka a postavit jej, a „nikoli pouhé hledání zisku či moci, do středu veřejné politiky. Tato povinnost přísluší jak ekonomickým sektorům, tak vládám, a je nepostradatelná při hledání rovných řešení na výzvy, kterým jsme nuceni čelit“. Kromě krátkodobých technologických a ekonomických hledisek je tudíž nezbytné přihlížet k etickému rozměru navrhovaných iniciativ, reagujících na existující problémy, vybízí František.
„Materialistické a utilitaristické vize, někdy skryté, jindy zjevně vyvyšované, totiž vedou k vnitřnímu uspořádání i praxi, které jsou z větší části, a někdy též výlučně motivovány osobním zájmem“, pokračuje papež v poselství do Davosu. Druzí lidé jsou považováni za čirý prostředek k dosažení cíle, což s sebou obnáší naprostou absenci solidarity a lásky a vytváří hlubokou nespravedlnost. „Nezapomínejme, že pošlapáváním důstojnosti druhého člověka de facto oslabujeme svou vlastní hodnotu“, upozorňuje František.
Římský biskup poté poukazuje na důležitost integrální ekologie, která nezbytně předpokládá humanismus, schopný propojit různá odvětví lidského poznání v celistvější a začleňující vizi (srov. Laudato si´, 141), a která přihlíží k veškeré složitosti a provázanosti našeho společného domova. V závěru poselství do Davosu papež naléhá na účastníky Světového ekonomického fóra, aby měli na zřeteli vysokou mravní odpovědnost za hledání všestranného rozvoje pro všechny jejich bližní, včetně těch z budoucích pokolení. Kéž závěry vašeho jednání přispějí k růstu solidarity, přeje si František, určené zejména nejpotřebnějším lidem, kteří trpí sociální a ekonomickou nespravedlností a dokonce též ohrožením samotného života.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
