Francie/Írán. Do Evropy přijíždí stále více íránských křesťanů. Zpravidla se svou vírou nechlubí, jsou nedůvěřiví. Bojí se, že je tajná islámská policie může sledovat i za hranicemi země. Mluví o tom P. Jean-Marie Humeau, který poskytuje pastorační péči íránským křesťanům ve Francii.
Situace křesťanů v Íránu se neustále zhoršuje, navzdory oficiálním deklaracím o upevňování vatikánsko-íránské spolupráce. Nadávno například vláda vydala směrnice, podle nichž muslimové nesmějí ve svých firmách zaměstnávat křesťany. V nejobtížnější situaci však jsou muslimové, kteří konvertují ke křesťanství. A paradoxně – navzdory nepřejícím podmínkám – takových případů přibývá, říká o. Humeau.
„Íránská ústava předvídá existenci dvou katolických církví: arménské a chaldejské. Problém nicméně spočívá v tom, že od určité doby narůstá počet obrácení v tzv. domácích církvích. Zůstávají v těchto domácích komunitách, protože změna náboženství je v islámu zakázána a apostaze se trestá velmi přísnými tresty. Oficální církve, uznávané státem, je tedy nemohou přijmout, zakazuje jim to náboženská policie. Kristovo evangelium však Íránce přitahuje a nemálo z nich konvertuje. Když však jejich obrácení vyjde najevo, nemohou v Íránu zůstat. Křesťané proto utíkají, nejčastěji přes Turecko, protože tam mohou vycestovat na turistické vízum. Když přicházejí do Francie, nejsou příliš dobře přijímáni. Mnoha institucím je zatěžko pochopit, že změna náboženství vyžaduje opuštění země. Přesto však přijíždějí a je jich stále více. Snažíme se tedy v rámci katolických východních komunit zorganizovat určité struktury, v nichž by mohli být přijímáni.“
Otec Humea podotýká, že není snadné získat důvěru íránských křestánů. Jsou velmi nedůvěřiví, vědí, že islámská náboženská policie může infiltrovat také do křesťanského prostředí ve Francii. Pomáháme jim ovšem, aby při zachování veškeré diskrétnosti navázali kontakt s jinými křesťanskými utečenci z Íránu a aby mohli rozvinou síť vztahů, dodává francouzský kněz.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
