Vatikán. Dnešní první čtení (1 Jan 4,19-5,4) mluví o lásce a právě jí věnoval papež František ranní homilii. Apoštol Jan pochopil, co je to láska, zakusil ji a protože vstoupil do Ježíšova srdce, poznal, jak se tato láska projevila. Ve svém prvním listě nám říká, jak milovat a jak jsme byli milováni.
Papež vyzdvihl dvě apoštolova tvrzení, která považuje za zcela zřejmá. Prvním je zdůvodnění lásky: „Milujeme Boha, protože on napřed miloval nás“. Počátek lásky pochází z Boha, zdůraznil František: Miluji, protože vím, že Bůh mne miloval jako první. Pokud by nás nemiloval, nemohli bychom milovat ani my.
„Kdyby několikadenní novorozeně mohlo mluvit, určitě by nám vysvětlilo, že vnímá lásku svých rodičů. To, co činí rodiče se svým dítětem, učinil také Bůh s námi, miloval nás jako první. Tím se v nás rodí a roste naše schopnost milovat. Toto je jasná definice lásky: můžeme milovat Boha, protože on napřed miloval nás.“
Druhá pravda, kterou apoštol bez okolků vyslovuje, je následující: Říká-li kdo: „Miluji Boha“, ale přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Jan zde mluví o lži, a nikoli o pouhém omylu či neomalenosti, upozornil František, a z toho se máme poučit:
„Miluji Boha, modlím se, upadám do extáze – a potom odepisuji druhé lidi, nenávidím je, nemiluji anebo jsou mi jednoduše lhostejní. Apoštol neříká: Mýlíš se, nýbrž tvrdí: Jsi lhář. Toto slovo je v Bibli zcela jasné, protože lež je stylem ďábla, kterého Nový zákon nazývá otcem lži. Bible nám podává tuto Satanovu definici. Pokud tedy říkáš, že miluješ Boha, ale nenávidíš svého bratra, stojíš na straně lži, a v této věci se nedělají ústupky.“
Mnozí se snaží svou nelásku ospravedlňovat. Někdo třeba namítne: Otče, nepociťuji nenávist, ale hodně lidí mi ubližuje, anebo je nedokážu snést, protože jsou to hrubci a nevychovanci. Apoštol Jan však mluví o konkrétnosti lásky, když píše: „Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí“. Jestliže tedy nejsi schopen lásky k lidem, od těch nejbližších po nejvzdálenější, nemůžeš tvrdit, že miluješ Boha, jsi lhář, podtrhl papež. Neexistuje nicméně jen nenávist, také netečnost vůči druhým lidem není dobrá, protože láska se projevuje konáním dobra, dodal.
„Pokud někdo tvrdí, že pije výlučně destilovanou vodu, aby byl pěkně čistý, zemře, protože něco takového neslouží životu. Pravá láska není jako destilovaná voda – je to voda všedního dne, se svými problémy, pocity, náklonností a nenávistí. Zamilujme si konkrétnost, neboť láska je konkrétní, nikoli laboratorní. Toto nás apoštol učí svými jasnými definicemi. Je tu však ještě jiný, poněkud skrytý způsob, jak nemilovat Boha ani bližního, a tím je lhostejnost: Nechci se do toho míchat, chci raději destilovanou vodu...Ty ale máš zakročit, abys pomohl, aby ses modlil.“
Papež František na tomto místě citoval chilského jezuitu, sv. Alberta Hurtada, podle něhož „Je dobré, když nekonáme zlo, ale špatné, když neprokazujeme dobro“. Pravá láska má vést k prokazování dobra, máme si zašpinit ruce při skutcích lásky, vysvětloval papež. Není to jednoduché, avšak vírou můžeme zvítězit nad světem, který nám brání v lásce. Na cestu víry však nevstoupí lidé, kteří jsou lhostejní, myjí si ruce nad potížemi, nechtějí se vměšovat do problémů druhých namísto toho, aby nabídli pomoc a konali dobro. Nevstoupí na ni ani falešní mystici se srdcem destilovaným jak voda, kteří prohlašují, že milují Boha, ale pomíjejí lásku k bližnímu. „Kéž nás Pán naučí tyto pravdy – jistotu, že Bůh napřed miloval nás, a odvahu, abychom milovali bratry“, zakončil římský biskup dnešní ranní kázání v Domě svaté Marty.
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty(jag)